Biografie

Život

Narodil se v Ostředku u Benešova, jeho otec byl panský správce, český vlastenec. V Praze vystudoval piaristické gymnázium a později práva. Přispíval do almanachu Ruch a časopisu Květy, od roku 1871 byl redaktorem Světozoru. V letech 1873–1876 působil jako redaktor Lumíru, krátce působil i v Národních listech. V roce 1873 byl členem advokátní kanceláře ve Slaném, téhož roku však praxe zanechal a věnoval se jí až v letech 1876–1879, kdy byl členem advokátní kanceláře v Praze.

Hodně cestoval, navštívil Kavkaz, Chorvatsko, Dánsko, Polsko, Itálii, Paříž. V letech 1895 až 1903 žil v Obříství u Mělníka. Konec života trávil v Praze na Skalce.

Je po něm pojmenován Čechův most v Praze, sady s jeho sochou na pražských Vinohradech a několik ulic v různých českých městech. Pohřben byl s velikou slávou na Vyšehradě.

Jeho dílo je žánrově velmi bohaté. Psal především eposy s mnoha přirovnáními a popisy, jimiž je přerušován děj, ale také sociální, politickou a alegorickou lyriku, satiry, povídky a romány. Svými Výlety pana Broučka se stal jedním z průkopníků science fiction v české literatuře. Napsal také velké množství humoristických povídek, črt a fejetonů, ke kterým čerpal často náměty z advokátního prostředí. Mnohokrát byl kritizován za frázovitost. Uznával, že jeho poezie může působit frázovitě, ale on se hlásil k trvalým hodnotám, které si v sobě nesl celý život (např. láska k vlasti, touha po sociální spravedlnosti atp.).

Dílo

Husita na Baltu (1868 v almanachu Ruch), historický epos, který srovnává dobu husitských válek s bouří v lidských vztazích.
Oběti pověry (1871), o čarodějství a pronásledování jeho v zemích křesťanských, příspěvek k dějinám lidského bludu
Adamité (1873 v časopise Lumír), epos s námětem zničení radikální husitské sekty adamitů Janem Žižkou
Básně (1874), básnická sbírka, ve které autor shrnul všechny své významnější rané práce (mimo jiné obsahuje i první knižní vydání Adamitů).
Čerkes (1875 v časopise Lumír), epos s námětem z Kavkazu,
Upomínky z východu (Národní listy 1875-1876, knižně 1885), povídky,
Jestřáb kontra Hrdlička (1876 v časopise Lumír), povídka o právnickém sporu mezi peněz chtivým lichvářem Jestřábem a mírným a starostlivým Hrdličkou, který není schopen splácet svůj dluh.
Evropa (1878 v časopise Lumír), alegorický epos o lodi Evropa, která veze politické vězně do vyhnanství, přičemž jejich vzájemné neshody způsobí katastrofu..
Povídky, arabesky a humoresky (1878), zde mimo jiné i první knižní vydání povídky Jestřáb kontra Hrdlička,
Povídky, arabesky a humoresky II. (1879),
Žižka (1879), rapsodie, ve které autor představuje Žižku jako vojevůdce, který byl odhodlán postavit se proti Pražanům.
Kandidát nesmrtelnosti (1879 v časopise Květy, knižně 1884), humoristický román,
Ve stínu lípy (1879 v časopise Květy), idylický epos založený na vzpomínkách autora na dětství prožité v Litni, vlastně cyklus malých povídek veršem, které si vyprávějí sousedé při společném posezení.
Povídky, arabesky a humoresky III. (1880),
Nová sbírka veršovaných prací (1880), zde mimo jiné první knižní vydání eposů Čerkes, Evropa a Ve stínu lípy
Václav z Michalovic (1882), epos z pobělohorské doby inspirovaný Mickiewiczovým Konrádem Wallenrodem.
Petrklíče (1883), veršovaná báchorka,
Povídky, arabesky a humoresky IV. (1883),
Lešetínský kovář (1883 zkonfiskováno, podruhé vydáno roku 1892 v USA), epos, ve kterém vede český kovář spor s německým podnikatelem, který usiluje o jeho kovárnu.
Několik drobných povídek (1884),
Kresby z cest (1884),
Slávie (1884), alegorický epos napsaný v duchu utopického panslavismu, ve kterém zástupci slovanských národů společně úspěšně odolávají vzpouře lodníků na lodi Slávie.
Hanuman (1884), satirický epos zesměšňující soudobý český život i politický režim v Rakouska-Uherska (opičí král se marně snaží poevropštit svou říši),
Několik obrázků moravských (1884),
Dagmar (1885), epos inspirovaný básníkovým pobytem v Dánsku, jehož hrdinkou je dcera Přemysla Otakara I. Markéta provdaná za dánského krále Valdemara II., kterou autor líčí jako ideál ženy.
Ikaros (1885 v časopise Květy, knižně 1908), sociální román,
Pravda a drobné básně (1886),
Humoresky, satiry a drobné črty (1887),
Různé črty žertovné i vážné (1887),
Jitřní písně (1887), sbírka básní, politická lyrika, ve které autor vyjadřuje svou naději v lepší budoucnost českého národa, které bude podle něho dosaženo duchovními zbraněmi a pilnou prací.
Nové písně (1888), sbírka básní, politická lyrika, ve které autor mimo jiné překládá své úvahy o vlastním životě a básnické tvorbě a svou víru v budoucnost slovanských národů
Několik povídek a různých črt (1888),
Pravý výlet pana Broučka do Měsíce (1888), satirická povídka s fantastickým námětem, jejímž hrdinou je pan domácí Brouček, který se (patrně ale ve snu) dostane na Měsíc, kde se setká s éterickými Měsíčňany. Je zde však zesměšňováno nejen měšťáctví pana Broučka, ale také prázdné intelektuálství a neplodné estétství reprezentované Měsíčňany, kteří nejsou schopni pochopit reálný život.
Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století (1888), druhá satirická fantastická povídka s hlavním hrdinou měšťákem panem Broučkem, který se tentokrát dostane (opět zřejmě ve snu) do Prahy den před bitvou na Vítkově. Zajímá jej však jen vlastní prospěch, a podle toho, jak se mu to hodí, se vydává za tu husitu, tu za katolíka. V závěru příběhu Jan Žižka soudí, že není možné, abychom měli takové potomky.
Kratochvílná historie o ptáku Velikánu Velikánoviči (1888), satirická báseň parodující soudobý spor o Rukopisy,
Vácklav Živsa (1889- 1891 v časopise Květy, knižně 1901), báseň,
Pestré cesty po Čechách: společnou prací Matěje Broučka a společníků (1891), volná řada novelisticko-časopiseckých obrazů s memoárovými básněmi a episodami.
Matěj Brouček na výstavě (1892), druhá část Pestrých cest po Čechách, povídka zesměšňující podlézavost měšťáků vůči šlechtě a jejich přezíravý postoj k lidu před cizinci.
Druhý květ (1893 v časopise Květy, knižně 1899), autobiografická próza, ve kterém autor líčí své mládí a studium na gymnáziu.
Sníh (1894 v časopise Květy, knižně 1900), báseň,
Zpěvník Jana Buriana (1894), báseň řešící poměr českého sedláka k odrodilé šlechtě
Rozličná próza (1895),
Písně otroka (1895), alegorická lyrika pomocí které chtěl autor povzbudit národ v boji za jeho práva, protože měl pocit, že se národ cítí ponížený.
Modlity k Neznámému (1896), básně obsahující filozofické a náboženské úvahy
O čarovném pavouku (1896), báseň pro mládež,
Šotek (1899), veršovaná báchorka,
Sekáči (1904), báseň,
Roháč na Sioně a jiné zlomky (1909), posmrtné vydání autorových nedokončených prací,
Poslední verše (1910), vydáno posmrtně, obsahuje mimo jiné básně Do světa širého a Step,
Cestovní poznámky (1910), vydáno posmrtně,
Poslední kniha povídek a črt (1918), vydáno posmrtně.

Už v pondělí v Praze vystoupí hvězdný komik

Už v pondělí v Praze vystoupí hvězdný komik

Diskuze o interpretu

 

Tyto internetové stránky používají soubory cookie. Více informací zde.

 

Copyright 2000-2017 MEDIA MARKETING SERVICES a.s., Koperníkova 6/794, Praha 2, PSČ 120 00
www.abradio.cz