• Ray Bradbury

    Styl:
    Mluvené slovo
    Hraje v rádiích:
    Sdílejte vašeho oblíbeného interpreta:

Biografie

Životopis

Bradbury se narodil ve Waukegan, Illinois, rodičům Esther Moberg Bradburyové, původem ze Švédska, a Leonardu Spaulding Bradburyovi. Měl dva starší bratry dvojčata, z nichž jeden zemřel v roce 1918. Jeho dědeček a pradědeček z otcovy strany byli oba vydavatelé novin. Bradbury je příbuzným amerického akademika a odborníka na Shakespeara, Douglase Spauldinga. Navíc je přímým potomkem Marie Bradburyové, která byla souzena, shledána vinnou a odsouzena k pověšení jako čarodějnice v Salemu ve státě Massachusetts v roce 1692. Byla vdaná za kapitána Thomase Bradburyho ze Salisbury, Massachusetts.

Bradbury byl čtenářem a spisovatelem v průběhu celého svého mládí a trávil hodně času v knihovně Carnegie Library ve Waukegan, Illinois, čtením takových autorů jakými jsou například H.G. Wells, Jules Verne a jeho oblíbený autor, Edgar Rice Burroughs, který napsal díla Tarzan a Warlord of Mars (Válečník z marsu). Bradburyho nutila psát jeho teta, která mu četla povídky, když byl dítě. V prostředí právě této knihovny se odehrává značná část románu Tudy přijde něco zlého. Navíc Bradbury Waukegan zamaskoval coby " Zelené město " i v některých ze svých dalších polo-autobiografických románů - Pampeliškové víno, Sbohem léto – a také v mnoha povídkách.

Přičítá svůj celoživotní zvyk psát každý den dvěma incidentům. První se odehrál, když mu byly tři roky, a jeho matka ho vzala na představení Lona Chaneyho, Zvoník u Matky Boží. Při druhém incidentu v roce 1932 se během karnevalu estrádní umělec pan Electrico dotkl jeho nosu elektrifikovaným mečem, což způsobilo, že se Bradburymu postavily vlasy na hlavě, a umělec vykřikl: "žij navždy!" Od té chvíle chtěl Bradbury žít věčně a rozhodl se pro kariéru autora, aby splnil to, co se po něm žádalo: žít navěky. V tomto věku začal poprvé Bradbury kouzlit. Kouzla byla jeho první velkou láskou. Kdyby nikdy neobjevil psaní, stal by se kouzelníkem. Rodina Bradburyů žila v Tucson, Arizona, v letech 1926-27 a 1932-33, protože tam otec pracoval, a pokaždé se vrátila zpět do Waukegan. Nakonec se však nadobro usadila v Los Angeles v roce 1934, když bylo Rayovi třináct let.

Bradbury absolvoval střední školu Los Angeles High School; chodil do kurzů poezie a psaní povídek, které prohloubily jeho zájem o psaní. Vysokou školu však nenavštěvoval. Místo toho prodával noviny na rohu South Norton Avenue a Olympic Boulevard. O svém vzdělání Bradbury říká: "Knihovny mě vychovaly. Nevěřím na vysoké školy a univerzity. Věřím v knihovny, protože většina studentů nemá žádné peníze. Dokončil jsem střední školu v období krize a neměli jsme žádné peníze. Nemohl jsem jít na vysokou školu, tak jsem chodil do knihovny tři dny v týdnu po dobu 10 let".

A bylo to právě v knihovně Powell Library při UCLA, ve studovně s psacími stroji k pronájmu, kde Bradbury napsal svůj klasický příběh o knihspalující budoucnosti: "451 stupňů Fahrenheita".

Ovlivněn různými hrdiny sci-fi, jako například Flash Gordon a Buck Rogers, začal Bradbury vydávat sci-fi povídky ve fanzinech v roce 1938. Forrest J. Ackerman Bradburyho pozval, aby navštěvoval Los Angeles Science Fiction Society (Los Angelský sci-fi spolek), jehož členové se v té době scházeli v bufetu Clifton v centru Los Angeles. Zde se setkal s autory Robertem A. Heinleinem, Emilem Petajou, Fredricem Brownem, Henrym Kuttnerem, Leighou Brackettovou a Jackem Williamsonem. Jeho prvotinou bylo "Hollerbochenovo dilema", které se objevilo ve fanzinu Představivost! v lednu 1938. Začal vydávat svůj vlastní fanzin v roce 1939 pod názvem Futuria Fantasia a napsal většinu z toho, co bylo obsaženo v jeho čtyřech číslech, z nichž každé mělo méně než 100 výtisků. Mezi lety 1941 a 1947 přispíval do filmového časopisu Roba Wagnera, Script.

Bradburyho první placené dílo, "Pendulum", napsáno společně s Henrym Hassem, vydal časopis Super Science Stories (Skvělé vědecké příběhy) v listopadu 1941. Získal za něj 15 dolarů. Na konci roku 1942 už pracoval jako spisovatel na plný úvazek. Jeho první sbírka povídek, Temný Karneval, vydalo v roce 1947 malé nakladatelství Arkham House v Sauk City, Wisconsinu, jehož majitelem byl spisovatel August Derleth.

Náhodné setkání v Los Angeleském knihkupectví s britským spisovatelem Christopherem Isherwoodem Bradburymu dalo příležitost vložit knihu Marťanská kronika do rukou uznávaného kritika. Následovala Isherwoodova květnatá recenze.

Ačkoli je často popisován jako autor sci-fi, Bradbury sám sebe neškatulkuje do konkrétní narativní kategorie:

„Zaprvé, nepíšu sci-fi. Napsal jsem pouze jednu sci-fi knihu a tou je 451 stupňů Fahrenheita, založenou na realitě. Science fiction je zobrazení reálna. Fantasy je zobrazení neskutečného. Takže Marťanská kronika není science fiction, je to fantazie. To by se nemohlo stát, chápete? To je důvod, proč zde bude dlouhou dobu: je to řecký mýtus a mýty se drží.“

Při jiné příležitosti Bradbury poznamenal, že se román týká odcizení lidí skrz média: „Při psaní krátkého románu 451 stupňů Fahrenheita jsem si myslel, že popisuje svět, který by se mohl vyvinout za čtyřicet nebo padesát let. Ale jednou večer před několika týdny v Beverly Hills kolem mě prošli muž s ženou; venčili psa. Zastavil jsem se a díval se na ně, naprosto ohromen. Žena držela v jedné ruce rádio o velikosti balíčku cigaret s kmitající anténou. Z rádia vedly malé měděné drátky, zakončené elegantním kuželem v jejím pravém uchu. Byla tam, nevšímajíc si muže ani psa, poslouchala dálný vítr a šepot a výkřiky z mýdlových oper, náměsíčná. Nahoru a dolů přes obrubníky jí pomáhal manžel, který jakoby tam ani nebyl. To nebyla fikce.“

Kromě beletrie napsal Bradbury také mnoho krátkých esejí o umění a kultuře, a tím upoutal pozornost kritiků v této oblasti. V osmdesátých letech se přeorientoval na psaní detektivních příběhů.

Jeho kariéru spisovatele skutečně nastartovalo až publikování sbírky povídek s názvem Marťanská kronika (1950) hlásící se k žánru filozofické science fiction. Povídky zobrazují první pokusy lidí ze Země o dobytí a osídlení Marsu. V díle se objevují Bradburyho vlastní názory a znepokojení nad budoucností lidskosti člověka. Objevuje se zde převládající úzkost Ameriky z atomové války, politických postojů cizích národů, reakcí proti rasizmu a cenzuře atd.

Po této sbírce následovala Ilustrovaná žena a po ní v roce 1953 novela 451 stupňů Fahrenheita, kterou mnozí považují za Bradburyho vrcholné dílo. Pojednává o budoucím světě, kde přísná cenzura nakonec vedla k úplnému zákazu psaného slova. Členové skupiny rebelů se pokusili zachránit historii a kulturu svého světa tím, že se učili zpaměti veškeré literární a filozofické knihy předtím, než byly spáleny.

Celkem Bradbury publikoval víc než 30 knih, téměř 600 povídek a nespočet básní, esejí a divadelních her. Bradburyho tvorba se nikdy neomezovala čistě na literaturu. Byl nominován na Cenu akademie za svůj animovaný film Icarus Montgolfier Wright a vyhrál cenu Emmy za svou televizní hru The Halloween Tree. Adaptoval 65 svých povídek pro televizní pořad Divadlo Raye Bradburyho. Byl kreativním konzultantem pavilonu Spojených států na Světovém veletrhu v New Yorku v roce 1964.

Oženil se roku 1947, od té doby žil v L. A. s početnou smečkou koček a se svou manželkou Margueritou (zemřela roku 2003). Vychoval čtyři dcery, díky nimž se stal osminásobným dědečkem.

Do dnešních dnů si Ray Bradbury nepořídil řidičské oprávnění, zarytě odmítá počítače a internet a tvrdí, že k životu a psaní mu bohatě dostačuje telefon a psací stroj.

Dílo

Switch on the night - 1955
Pampeliškové víno, Dandelion Wine 1957
Hallowen tree - 1972
Vzpomínky na vraždu - A memory of Murder 1984 (detektivka)
Something Wicked This Way Comes - 1962
Smrt je vždycky osamělá, Death is a lonely business 1985 (horor)
A graveyard for Lunatics; volné pokračováni „Smrt je vždycky osamělá“ 1990
The Golden Apples of the Sun - 1990
Green shadows, white whale - 1992
Z prachu zrození, From dust returned:A family Remembrance 2001

Česky

451 stupňů Fahrenheita
Marťanská kronika (sbírka)
Slunce a stín (sbírka)
Ilustrovaná žena (sbírka)
Kaleidoskop (sbírka)
Sloup ohně a jiné povídky (sbírka)
Mráz a oheň (sbírka)
Rychlejší než oko (sbírka)
Jízda naslepo (sbírka)
Z prachu zrození
Vzpomínky na vraždu
O půlnoci tancoval drak
Hřbitov šílenců
Zbavme se Constance
Kočičí pyžamo
Říjnová země
Tudy přijde něco zlého
Teď a navždy
Vždycky budeme mít Paříž
Smrt je vždycky osamělá
Pampeliškové víno
Sbohem, léto
Zen a umění psát

Diskuze o interpretovi

 

Tyto internetové stránky používají soubory cookie. Více informací zde.

 

Copyright 2000-2014 MEDIA MARKETING SERVICES a.s., Koperníkova 6/794, Praha 2, PSČ 120 00
www.abradio.cz