Biografie

Životopis

Měla sedm sourozenců, ale otec jim brzy zemřel. Matka jim však vzdělání zajistila. Eliška získala patřičné vědomosti v pražském ústavu Svobodově a s pomocí bratrů i přátel je systematicky rozšiřovala. Naučila se i hře na klavír a malovat. Trpěla od mládí bolestmi kloubů. Mezi literární osobnosti ji uvedli Karolina Světlá a Vítězslav Hálek.

Zabývala se emancipačním hnutím, byla členkou Ženského výrobního spolku českého, který založila Karolina Světlá, a byla redaktorkou Ženských listů. Založila spolek Minerva, který následně zřídil první české dívčí gymnázium téhož jména. Je autorkou jedné z prvních úvah o ženském hnutí Ženská otázka česká (1881).

Přispívala do časopisu Osvěta, kde se zabývala literární kritikou.

Angažovala se mimo jiné ve sporu o rukopisy, v němž patřila k zastáncům jejich pravosti. Tento názor vášnivě obhajovala, druhou stranu v čele s T. G. Masarykem osočovala z nedostatku vlastenectví a v duchu svých názorů vytvořila na toto téma básnickou sbírku.

Je pohřbena v Praze na Olšanech.

Dílo

Socha na Karlově náměstí v Praze
Hrob na Olšanských hřbitovech v Praze

Seznam děl

Publicistika

Obraz novějšího básnictví českého (1877)
Dvě básnířky našeho lidu (1888)
České básnictví posledních dvou desetiletí (1895 a 1896)
Z nových směrů a proudů (1897)

Poezie

Její poezie nepatří k příliš kvalitní a lze o ní říci, že je velmi svázaná s dobou vzniku. Její dílo obsahuje subjektivní lyriku, deklamovánky, výchovné povídky.

Z máje žití (1871)
Ze Šumavy (1873)
Ke slovanskému jihu (1880)
Vlny v proudu (1885)
Letorosty (1887)
Bajky velkých (1889) - ostrá satira
Na živé struně (1895)
Rozpomínky (1896)
Zvěsti a báje (1916)
Ozvěny doby (1922)
Sny po divadle (1922)

Drobná epika

Vlaštovičky (1883)
Šumavský Robinson (1887)

Romány

Svéhlavička – dívčí román
Célinka – dívčí román
Z mého mládí – paměti
Co přinesla léta – paměti, kromě jejích libret se pravděpodobně jedná o její nejlepší dílo

Libreta k operám

Lejla (1866) – autorem opery je Karel Bendl
Břetislav (1869) – autorem opery je Karel Bendl
Viola (1871) – autorem opery je Bedřich Smetana
Blaník (1874) – autorem opery je Zdeněk Fibich
Hubička (1875) – autorem opery je Bedřich Smetana
Tajemství (1877) – autorem opery je Bedřich Smetana
Dítě Tábora (1878) – autorem opery je Karel Bendl
Čertova stěna (1879) – autorem opery je Bedřich Smetana
Karel Škréta (1883) – autorem opery je Karel Bendl

Překladatelská činnost

Alexandr Sergejevič Puškin: Výbor menších básní (1894), Boris Godunov (1905)
Adam Mickiewicz: Pan Tadeáš (1882)
George Gordon Byron: Childe Haroldova pouť, (1890)
libreto Bizetovy opery Carmen

Už v pondělí v Praze vystoupí hvězdný komik

Už v pondělí v Praze vystoupí hvězdný komik

Diskuze o interpretu

 

Tyto internetové stránky používají soubory cookie. Více informací zde.

 

Copyright 2000-2017 MEDIA MARKETING SERVICES a.s., Koperníkova 6/794, Praha 2, PSČ 120 00
www.abradio.cz