• Jean Michel Jarre

    Styl:
    Pop, Alternativní, Dance & Electronic
    Hraje v rádiích:
    Sdílejte vašeho oblíbeného interpreta:

Biografie

ean-Michel André Jarré (čti: Žán-Mišél Žár, narozen 24. srpna, 1948 v Lyonu, Francie) je legendární francouzský skladatel a hudební tvůrce. Je synem Maurice Jarrého, skladatele filmové hudby. Jarré je považován za jednoho z průkopníků stylu New Age s důrazem na elektronickou charakteristiku skladeb, kde hrají roli především klávesové nástroje. Specializuje se též na okázalé inscenace velkolepých venkovních koncertů své hudby, plných laserových efektů a ohňostrojů, spojujících hudbu s architektonickým prostředím.

Hudební kariéra

Hudební kariéra do roku 1990

Jarre začal studium hry na klavír ve věku pěti let, ale později opustil klasický trénink. Během mládí vytvořil skupinu nazvanou Mystére IV. Ke konci 60. let začal experimentovat s smyčkami pásek, rádii a dalšími elektronickými zařízeními, až do roku 1968, kdy se stal členem skupiny Groupe de Recherches Musicales na pozvání Pierra Schaeffera, „otce“ konkrétní hudby, kde mu byly představeny syntetizátory.

V roce 1972 Jarre vydal svůj první sólový singl La Cage a nato první dvě alba; Deserted Palace (v produkci společností Sam Fox Productions/Dreyfus, 1973) a soundtrack k filmu Les Granges Brulees (Dreyfus, 1973). V roce 1976 Jarre podepsal nahrávací smlouvu se společností Polydor s svým prvním významnějším albem Oxygene. Oxygene je považován za nejdůležitější a nejvýznamnější album v historii elektronické hudby. Kontrast s jeho současníky - tvrdou a zvukově futuristickou skupinou Kraftwerk nebo s více kosmickým a temným Tangerine Dream, Oxygene měl bohatý, prostorový a silně melodický zvuk připomínající zvuky Waltera Carlose na soundtracku k filmu Stanleye Kubricka Mechanický pomeranč, vydaný několik let předtím a měl velký celosvětový úspěch. Stopa Oxygene part IV byla vydána jako singl a stala se jedním z nejznámějších kusů elektronické hudby vůbec.

V roce 1978 vydal Jarre druhé album Equinoxe. Jarre rozvinul svůj zvuk, používající více dynamických a rytmických elementů, zvláště častějšího použití sekvencování na basových linkách. Velká část toho byla dosažena použitím vybavení vyvinutého jeho spolupracovníkem Michelem Geissem. V roce 1979 následoval vydání koncert na Place de la Concorde v Paříži. Na koncert přišel jeden milion lidí, kteří se stali Jarreho prvním zápisem v Guinnessově knize rekordů pro největší návštěvu venkovního koncertu.

V říjnu 1981 se stal Jarre prvním západním populárním umělcem, kterému bylo uděleno povolení hrát koncerty v Číně. Během tohoto roku bylo pro velký zájem vydáno album Les Champs Magnétiques (Magnetic Fields) a následovalo vydání alba Les Concerts En Chine (The Concerts in China) v roce 1982, které je označeno jako jeho vůbec první živé album, zahrnující nahrávky z turné po Číně během roku 1981.

V roce 1983 vytvořil album Musique pour supermarché / Music for supermarkets, které se dočkalo jen jedné kopie. Album bylo vytvořeno k tomu, aby Jarre vyjádřil svůj odpor a pohrdání k hudebnímu průmyslu. Jarre zničil všechny master záznamy své studiové práce, dovolil rozhlasové stanici Radio Luxembourg album jednou odvysílat a prodal jej na dražbě za 10,000 liber pro francouzské umělce. Lidé nahráli album na pásky z vysílání v rádiu, a tak mohli album poslouchat ve velmi nízké kvalitě (rozhlasová stanice byla AM). Písně z tohoto alba byly později zastoupeny v budoucích albech.

V roce 1984 vydal Jarre album Zoolook, které znamenalo Jarreův první výpad do světa samplování, použitím mnoha různých slov a řeči, různých jazyků, vytvořením různých zvuků a efektů. Album také posunulo Laruie Anderson na dráhu slavné zpěvačky.

V roce 1986 NASA a město Houston Jarreho požádali o uspořádání koncertu k oslavě 25. výročí vzniku NASA a 150. výročí založení města Houston. Během tohoto koncertu měl zahrál astronaut Ronald McNair na saxofon část písně Rendez Vous VI přímo na oběžné dráze na palubě raketoplánu Challenger. Měla to být první hudební nahrávka pořízená ve vesmíru, pro album Rendez Vous. Po havárii Challengeru 28. ledna 1986, při které McNair zemřel, byla stopa nahrána jiným saxofonistou, přejmenována na Ron's piece a album bylo věnováno sedmi astronautům Challengeru. Koncert v Houstonu vstoupil do Guinessovy knihy rekordů pro účast přes 1.5 milionu diváků. Koncert byl předveden s monstrózními projekcemi fotografických obrazů a laserových vzorů na budovy v centru města Houston, včetně obrovské bílé obrazovky na čelní straně budovy Texaco Heritage Plaza, která tehdy byla ve stadiu výstavby.

Později v roce 1986 Jarre uspořádal v rodném městě Lyon jako součást oslav návštěvy papeže Jana Pavla II. koncert, který papež navštívil a požehnal (později Jarre nahrávky z koncertů uveřejnil v albu Cities In Concert - Houston/Lyon).

V roce 1988 bylo vydáno album Revolutions. Jarre spolu s hosty jako Hank Marvin, legendární kytarista ze skupiny The Shadows, předvedl toto album a vybrané hlavní náměty ze své diskografie v události nazvané Destination Docklands před 200,000 lidmi (ne včetně tisíců diváků, kteří přihlíželi události zvenku) ve 2 koncertech 8. a 9. října 1988. Událost využila průmyslový horizont Londýnských královských doků na východním konci.

Hudební kariéra po roce 1990

14. července 1990 Jean Michel znovu překonal vlastní rekord v Guinessově knize rekordů koncertem v La Defense v Paříži, který navštívilo 2,5 milionu lidí a kterým Jarre rozsvítil pařížskou obchodní čtvrť. Album En Attendant Cousteau (Waiting for Cousteau) bylo vydáno tentýž rok a je věnováno francouzskému mořskému průzkumníkovi Jacques Yves Cousteau.

V roce 1993 Jarre vydal svou první práci ovlivněnou techno hudební scénou, která se rozvíjela od roku 1989. Nazvané „Chronologie“, album bylo z technického hlediska revizí konceptu užitého v době alb Oxygene a Equinoxe, zatímco monstrózní předehra poskytne emoční pocit a zvukové zabarvení, pro zbytek přívrženců více rytmických kusů. V podnětné generaci elektronických hudebníků s jeho prácí ze 70. a 80. let, na Jean Michelovu změnu navázal žánr trance, který ho následoval v 90. letech.

Nicméně pro fanoušky, vzpomínající na důvtipnou tónovou kvalitu a fázované zvuky Jarreho rané práce, nebyl zklamáním rok 1997 kdy vyšlo album „Oxygene 7-13“. Toto album přivedlo zpět mimo jiné i VCS 3synthesizer a Mellotron. Někdo může slyšet inspiraci z „Oxygene (část IV)“ a „Equinoxe (část II)“ ve stopě „Oxygene 7“, zatímco v mnoho z dalších techno založených stop na albumu vnukne kombinaci Jarreho inspirace obou období "Oxygene"a „Chronologie“.

6. září 1997 Jarre hrál v Moskvě na oslavě 850. výročí založení města. Moskevská státní univerzita byla použita jako horizont pro velkolepé projekce a ohňostroje, s 3,5-milionovým publikem, což pro Jarreho znamenalo čtvrtý záznam pro největší koncertní publikum vůbec.

V roce 1999 vytvořil velkolepou hudbu a světelnou show v egyptské poušti blízko Gizy. Přehlídka nazvaná The 12 Dreams of the Sun slavila nové tisíciletí a 5000 let civilizace v Egyptě. To také nabídlo předpremiéru jeho nového alba - Metamorphoses.

Jarre vydal „Metamorphoses“ jako své první plně hlasové album v roce 2000. Složení a jejich uspořádání na tomto techno založeném albu je extrémě nápadité. Jarre začal integrovat zvukové efekty od Apple computers, včetně použití Apple-talk, programu společnosti Macintosh, který Jarremu dovolil mít počítačem vygenerovaný hlas, jenž namluvil cizí texty v písni „Love, Love, Love“. Laurie Anderson podruhé navštívila Jarreovu diskografii v úvodní stopě. Posluchač měl možnost poslouchat také hlas Natachi Atlas a housle Sharon Corr z irské populární skupiny The Corrs. Album „Metamorphoses“ bylo v USA vydáno až o pár let později.

V roce 2001 Jarre uspořádal koncert v spolupráci s Arthurem C. Clarkem a Tetsuya Komuro na pláži Okinawa, k oslavě „skutečného“ začátku nového tisíciletí. Koncert byl nazván Rendez-vous in Space a skupina se pojmenovala The ViZitors. Později toho roku hrál Jarre v Akropoli v Řecku.

V roce 2002 Jarre uspořádal koncert AERO na větrné farmě v Grammel Vrū Enge, kousek od Aalborg v Dánsku, dost mokrému publiku v počtu přibližně 50,000 lidí.

V roce 2003 Jarre vydal album Geometry of Love.

10. října 2004 Jarre uspořádal dva za sebou jdoucí koncerty, první v Zakázeném městě, ihned následovaný menším koncertem na náměstí Tienanmen v Číně. V malebném umístění v Wumen Gate v Zakázeném městě Jarre zahrál koncert s moderními a tradičními čínskými orchestry, sborem, operními zpěváky, a několika hudebních hostů jako například Chen Lin a kytarista Patrick Rondat. Zatímco první část je historického významu (zakázané město navzdory svému jménu uvítalo na 15,000 diváků, většinou VIP hostů), druhá polovina měla víc potlačované jevištní uspořádání s návštěvou 9,000 čekajících Číňanů. Tento koncert byl vysílán v HDTV s 5.1 zvukem přenášený satelitem. 5.1 zvuk byl také použit na jevišti. DVD/CD z těchto koncertů, Jarre v Číně vydal v roce 2005 s THX zvukem a obrazem.

26. srpna 2005, předvedl dlouhý koncert „Space of Freedom“ v polském Gdaňsku k oslavě 25. výročí Solidarity. Koncert navštívilo asi 120.000 lidi [1], Lech Wałęsa vystoupil na jevišti.

2. října 2006 vyšlo symfonické album, titulované „The Symphonic Jean Michel Jarre“ s 20 stopami z předchozích alb na 2 CD, vydané společností Tadlow Music. Jarre oficiálně spolupracoval při přípravě projektu a speciálně pro tento projekt dopsal další slova slok tracku Gloria Boy. Také zde poprvé byla uvedena studiová verze skladby Acropolis.

26. března 2007 vyšlo v Česku album Téo&Téa na CD a DVD se zvuke dolby surround 5.1. Jarre na novém albu představuje písně v rytmu a podobě současné taneční hudby.
**
Osobní život**

Jarre byl ženatý s britskou herečkou a fotografkou Charlotte Rampling od 7. října 1978 až někdy do roku 1998. V roce 2002 se zamiloval do francouzské herečky Isabelle Adjani, ale ta později tento vztah ukončila. Jarre se 12. května 2005 oženil s francouzskou herečkou Anne Parillaud.

Jarre má tři děti: Emilie (z prvního manželství s Flore Guillard, se kterou se oženil 20. ledna 1975), Barnaby Southcombe a David (synové z přechozího manželství s Charlotte Rampling).

**Ocenění a uznání
**
    * 1976 - Prix de l'Académie Charles Cros for „Oxygene“.
    * 1976 - „Grand Prix du Disque“ for „Oxygene“.
    * 1976 - „Personality of The Year“ by People magazine (USA).
    * 1979 - Guinness Book of Records entry for the biggest concert ever (La Concorde).
    * 1981 - Honorary member of the Beijing Conservatory of Music.
    * 1985 - Instrumental music album of the year for „Zoolook“ in the USA.
    * 1985 - Prix de l'Académie Charles Cros for „Zoolook“.
    * 1985 - „Victories de la Musique“ in France.
    * 1987 - „Victories de la Musique“ for „Rendez-vous Houston“.
    * 1987 - New Guinness Book of Records entry for the biggest concert ever (Rendez-Vous Houston).
    * 1987 - „European musician Person of the Year“ by People magazine.
    * 1990 - New Guinness Book of Records entry for the biggest concert ever („Paris La Defense: A City in Concert“).
    * 1993 - UNESCO Goodwill Ambassador.
    * 1994 - „Victories de La Musique“ for the „Europe in Concert“ tour.
    * 1994 - Awarded Chevalier de la Légion d'Honneur from the French Government.
    * 1997 - New Guinness Book of Records entry for the biggest concert ever with 3.5 million watching at Moscow's 850th anniversary.
    * 1998 - IFPI's Platinum Europe Award.
    * 2005 - HCA Ambassador for the Hans Christian Andersen 2005 Bicentenary Festival.
    * 2006 - Polish Television Academy's „Super Wiktor“ award for „Space of Freedom“.
    * 2006 - Gdansk's Man Of The Year 2005 Award.

Do roku 2005 Jare prodal na 72 milionů alb a singlů.

Asteroid 4422 Jarre byl po JMJ pojmenován jako výraz uznání.

Diskuze o interpretovi

 

Tyto internetové stránky používají soubory cookie. Více informací zde.

 

Copyright 2000-2014 MEDIA MARKETING SERVICES a.s., Koperníkova 6/794, Praha 2, PSČ 120 00
www.abradio.cz