Niceland pokřtí God Has Her Ways ve společnosti krásných žen

  • Niceland pokřtí God Has Her Ways ve společnosti krásných žen Fotogalerie (10)
    • 22.11.2010
    • Tisk

    Skupina Niceland už tuto středu pokřtí v pražském Lucerna Music Baru novinkové album, které…

    Sdílejte článek:

Skupina Niceland už tuto středu pokřtí v pražském Lucerna Music Baru novinkové album, které vyšlo 11. října. O pár dní později kapela vypustila do světa také povedený videoklip, který vznikal „za velkou louží“. Jaká překvapení Niceland na koncertní křest chystají? Jak zpětně hodnotí nahrávání desky? Jaké jsou jejich plány v koncertní oblasti? To vše a mnohem více se dozvíte z rozhovoru s frontmanem Michalem „Nicelandem“ Motyčkou…

Začneme deskou… God Has Her Ways je už pár týdnů venku… Jaké jsou zatím ohlasy?

Deska vyšla 11. října a ohlasy jsou vesměs pozitivní (pokud mluvíme o recenzích). U fanoušků je to trochu složitější, někteří (ale je jich naštestí menšina) přerod z písničkáře na kapelu úplně neskousli.

Nikdy se asi nezavděčíš všem… Ale, pokud vím, s kapelou jsi vystupoval už dřív…

No jasně, s kapelou v tomhle složení hrajeme dva a půl roku, na koncertech jsme starší písně upravovali do rockovější podoby. Ale ten definitivní přerod na kapelu proběhl až s deskou. Všechno jsme společně zařizovali, tvořili i nahrávali.

Jak jste se s klukama dali dohromady?

Přes Sebastiana z Bandzone.cz. Už delší dobu jsem hledal někoho k sobě a on oslovil kapelu The Bliss, jestli by nechtěli hrát se mnou. Byl to trochu bizarní nápad, protože hráli docela odlišnou muziku od té mé. Ale sedli jsme si a fungujem.

Ale předpokládám, že kluky jsi už znal z dřívějška…

Vůbec ne (úsměv). Původně mě měli jenom doprovázet na festivalových koncertech toho léta, ale hodně rychle jsme pochopili, že dokážem fungovat jako kapela a že kluci do toho chtějí jít.

Kdo měl při skládání jednotilvých písní a nahrávání desky hlavní slovo?

Tak zřejmě já, jako hlavní autor. Nebo se hlasovalo. I s Amákem nás bylo ve studiu pět, takže lichý počet nahrával demokracii. Ale někdy se politický režim změnil, a pak jsme producenta nepřehlasovali. Ale proto producent u náhrávaní figuruje.

Takže jste mu asi hodně důvěřovali, když jste ho nechali do nahravání toho, čím se teď sami prezentujete, hodně mluvit…?

Všechno byla otázka dialogu, ale u většiny písniček jsme věděli, že hodně věcí budeme vymýšlet až ve studiu s tím, že Amák do toho vnese trochu světlo. Pokud nové songy kapela zkouší třeba půl roku, tak už nemá ten správný odstup. A důvěra je základ spolupráce s producentem.

Rozhodně! (úsměv). Proč padla volba právě na Amáka? Kolik času celkově jste ve studiu strávili? Předpokládám, že to nebylo o nějakých dvou týdnech nahrávání v kuse…

To opravdu nebylo. Zvolili jsme si ten náročnější postup, a tedy desku vytvářet hodně až ve studiu. Nakonec z toho bylo s přestávkama 7 měsíců. Poslední dva týdny před vydáním z nás byli chodící zombie. A Amák je dlouholetý kamarád našeho basáka, takže jednání s ním bylo na dost přátelské úrovni. A hledali jsme někoho, kdo nás hudebně hodně posune a tady to byla taky jasná volba.

S „finalním produktem" jste naprosto spokojení nebo byste s odtupem času něco změnili?

Tak nějaké úpravy by se našly vždycky samozřejmě, ale nad tím nemá cenu přemýšlet. Kdybychom byli spokojení, tak to můžem s muzikou rovnou seknout (smích). A „finální produkt“ vlastně překonal naše představy. Myslím, že nikdo z kapely nečekal, co se dá z těch písniček vykřesat…

Videoklip je na jinou skladbu, než kterou jste zvolili jako singl… Není to škoda?

Trochu škoda to samozřejmě je. Ale takhle to vzniklo hned z několika důvodů. Deska nám pohltila dost financí a my se ocitli v momentě, kdy jsme nevěděli, jak udělat klip. A první singl také nebyl vybraný. Poslal jsem tedy několik kandidátů mojí kamárdce z Los Angeles. Ta už dřívě chtěla pro nás točit klip, tak jsem jí dal na výběr z těch písní a volnou ruku zpracování. To, že jsme ve finále jako první singl vypustili jinou píseň, už snad tolik nevadí. Jsme rádi, že máme supr klip.

Není škoda, že v něm nejsou vaše „xichty“?

Tak to vůbec ne. Tahle forma prezentace není vždycky tak důležitá. Za druhé by to vizuálně zasahovalo do zbytku záběrů a za třetí, a to je hlavní důvod, než bychom se dohodli na datu, oblečení i námětu, tak by uběhlo dalšího půl roku (smích). Na druhou stranu by mi zas tak moc nevadilo v některých scénách být s holkama taky… nebo alespoň u natáčení (smích).

O klipu se všude píše, že v něm hrají fetišistické modelky… Jsou tohle typy holek, které se tobě jako chlapovi líbí?

Jsou to typy, který se docela líbí mně, tak proč ne (úsměv). A vůbec, na ženský, která je trochu dominantní, je něco sexy…

Ten klip je nicméně celkem umírněný a osobně na něm nevidím nic šokujícího…

Já si taky nemyslím. Kdybychom od začátku plánovali, že půjde jenom na internet, tak bychom možná přitvrdili. Ale prvotní záměr nebyl šokovat, ale prostě mít dobrej, trochu dekadentní klip.

Může vůbec někdo v dnešní době šokovat? Myslím, z hlediska videoklipu… po tom, co předvedli už před řadou let např. Prodigy nebo Marilyn Manson či v nedávné době Rammstein?

To je právě ono. Šokovat není tak těžké a nejeden umělec toho využívá, takže je společnost na tohle trochu otupělá.

To je fakt… Ješte se vrátím k těm fetiš modelkám… Pořád se spekuluje o tvé orientaci… To, že lidi necháváš při oněch spekulacích, je součástí tvé image nebo prostě necítíš potřebu něco vysvětlovat?

Myslím, že jsem to dokonce snad někde vysvětlil, ani jsem nevěděl, že se pořád „spekuluje“ (smích). Popravdě mi to přijde úsměvný a ne moc důležitý, už to trochu moc zavání bulvárem.

Kazdopádně pro řadu lidí – hlavně těch mainstreamových a v bulváru si libujících – je kluk, který si maluje linky, nějak podezřelý…

Dobře, přiznávám se. Jsem hlavní podezřelý! (smích) Tak alespoň se mluví. Hodně lidí, co mě zná, má, myslím, naprosto jasno.

K nové desce jedete docela intenzivní turné… Jste spokojení s návštěvností koncertů?

No vyloženěně spokojení určitě ne. Zrovna dneska mi řekl Destroyer z The Prostitutes, že při takovým objemu koncertů je mnohem větší pravděpodobnost těch, který stojí za houby. A taky že jo. Některý štace jsou super, některý méně a do některých se minimálně rok chtít vrátit nebudem. Chtěli jsme si to poctivě odjezdit a užít si koncerty. Někdy to jde, jindy ne.

Lidi jsou teď přesycení spoustou koncertů zahraničních kapel, vymlouvají se na finanční krizi apod. Na druhou stranu tím, že kapela hodně jezdí, se koncert od koncertu zlepšuje a víc stmeluje, takže asi musíte nad těmi horšími přimhouřit oko…

My samozřejmě mhouříme obě oči, jak můžeme. Ale prostě je pak těžký chtít po kapele nějaké výkony, když se jí zpětně nedostává energie, natož peněz samozřejmě.

A to je další věc: Uživí se skupina Niceland koncertovaním po České republice?

Neuživí, respektive na desku jsme šetřili rok a půl a stále jsme v mínusu. A pokud jde o tohle turné, je pro nás úspěch, když skončíme s nákladama na nule. Což jsme na tom o něco lépe tedy.

Nicméně ty jsi už teď muzikant na plný uvazek…

To je pravda, ale tak trochu z donucení. Kolem kapely je dost práce a hlavně mě to pořád ještě baví.

Texty píšeš v angličtině takže se nabízí otázka… Máte ambice prosadit se v zahraničí?

Nebráníme se ničemu. V angličtině píšu, protože mi to k té muzice i do pusy sedí víc. A nějaký kontakty máme, tak se snad něco podaří. Zatím máme ještě hodně práce tady, ale postupně budeme zkoušet, co se dá venku udělat.

Na kterou zemi máte největší zálusk?

No, přemýšleli jsme o Německu, Berlín třeba. To město mám fakt rád. Hudební trh i vkus tam funguje trochu jinak, a když se to podělá, aspoň můžeme stopovat domů. To by třeba z Ameriky šlo blbě (smích).

V Německu jsou v klubech velcí profíci, takže stopovat by vás určitě nenechali! Zkusíte nějaké zahraniční festivaly? Teď je totiž nejvyšší čas je zařizovat..

Nejaké kontakty máme, tak uvidíme.

Jaké kapely vlastně posloucháš a se kterou zahraniční by sis rád někdy zahrál?

Tolik hudby poslední dobou neposlouchám. Mám svoje oblíbence, ke kterým se vracím rád. Už dlouho to u mě vyhrávají Dresden Dolls. S nima by mi nevadilo si zahrát. Amanda Palmer je boží…

Deska je venku… Skládáš už teď nějaké nové věci „do šuplíku“ na další?

Pár věcí jsem nastřelil už při nahrávní. Je to trochu ujetý si odskočit ze studia ke kytaře, ale proč ne. A ještě je dost nezpracovaných věcí, takže asi bude z čeho vybírat.

Jak vypadá Nicelandův „pracovní“ den?

Odepisování na maily, komunikace s PR manažerkou, s kapelou. Občas rozhovor nebo natáčení. Pracovní schůzky, zařizování koncertů. Nemůžu říct, že bych se nudil. Zvlášť teď kolem nové desky.

Už ve středu ji pokřtíte v pražském Lucerna Music Baru. Chystáte něco speciálního?

Na křest chystáme hned několik specialitek. Album nám pokřtí Natálka Kocabová s Lenny Trčkovou, takže bude na co koukat (úsměv). Pak spolu s námi zahrají dvě naše spřátelené kapely a to A Banquet, kteří zároveň pokřtí svoje nové EP z produkce Borise Carloffa, a taky naši kamarádi z Olomouce No Distance Paradise. I ti nedávno vydali EP, které měl zase na starosti náš kytarista Tomáš Koula.

Jsou pro vás lepší klubovky nebo festivaly?

Asi spíš kluby… Ale pokud hrajem na fesťáku a už je večer, funguje to taky dobře. Jde hlavně o atmosféru.

Máš v záloze nějaké perličky, bizardní situace, z turné nebo festivalů?

Nám se pořád něco děje. Hlavně pořád něco někde zapomínáme. Bicí, kytary a tak. A bizardní je tady každej druhej klub. To k tomu patří.

Bizardní v čem?

Netahej ze mě nic konkrétního. Už mi to nemyslí a na nic publikovatelného nemůžu přijít (smích).

Dobře… tak to tvoje trápení ukončíme (smích). Na závěr: Chtěl bys něco vzkázat současným i budoucím fanouškům kapely Niceland?

Nebojte se nás! (smích).

Niceland – Sleep At Night

 

Líbí se vám článek?
Sdílejte ho prosím

 

Tyto internetové stránky používají soubory cookie. Více informací zde.

 

Copyright 2000-2014 MEDIA MARKETING SERVICES a.s., Koperníkova 6/794, Praha 2, PSČ 120 00
www.abradio.cz