Jak to vidí po 20. letech frontman Olympicu Petr Janda

  • Jak to vidí po 20. letech frontman Olympicu Petr Janda Fotogalerie (7)
    • 16.11.2009
    • Tisk

    Je to již 20 let, co v naší republice za zvuku cinkání klíčů padl komunistický režim.

    Sdílejte článek:

Je to již 20 let, co v naší republice za všeobecné euforie a zvuku cinkání klíčů padl komunistický režim. My bychom se rádi, za pomoci výrazných interpretů české hudební scény, za těmito dvaceti lety ohlédli. Zjistili, co který z nich osudného 17.11.1989 dělal, kde byl a jak to vnímal. Proto Vám v týdnu od 16. – 21.11.2009 budeme každý den přinášet rozhovor na „sametové“ téma s jednou známou českou osobností. Prostor jsme dali lidem z různých hudebních žánrů, ale i různých věkových kategorií.
Jako prvního jsme se na listopadové dny roku 1989 zeptali Petra Jandy, legendy českého rocku a lídra skupiny Olympic
Co se Vám vybaví, když se řekne Sametová revoluce?
Petr Janda: Ty nádherné listopadové dny v roce 1989 plné neskutečných nadějích, strachu , radosti a plné šílených emocí. Nic takového jsem nikdy předtím ani potom nezažil.
Co jste v tu dobu dělal a jak jste reagoval na informaci, že padl komunistický re­žim?
Petr Janda: Nejprve jsme stávkovali, odjeli jsme ze šňůry do Prahy. Byl jsem u toho. Chodil jsem na všechny demonstrace, chodil jsem na mnoho besed s občany, učni, studenty, do divadla Na zábradlí …
Jak vnímáte 17.11. po 20-ti letech a kam myslíte, že se naše společnost posunula?
Petr Janda: Společnost se totálně proměnila. Bohužel né zcela. Na scénu vylezlo, na můj vkus, příliš mnoho všelijakých podvodníků, kteří okrádají ve velkém náš stát a bohužel jim k tomu dopomáhají i někteří naši političtí zástupci. Korupce vládne a občan musí být zděšen. Už, aby se našel někdo, kdo to zastaví. Je opravdu nejvyšší čas.
Co byste vzkázal lidem, kteří říkají, že to za „komančů bylo lepší“?
Petr Janda: Jediný co bych přiznal „za komančů“ je to, že jsem byl mladý. Z této nostalgie možná vyplývá i tato věta. Konkrétně nemám vůbec tušení, co by asi tak mohlo být lepší.
Chcete se s našimi čtenáři podělit o nějakou historku, která se Vám váže k Sametové revoluci?
Petr Janda: Stáli jsme na Václaváku, drželi velkej transparent „Rockeři jdou do toho“, bylo tam strašně moc lidí a najednou někdo zařval, že seshora, od sochy svatého Václava jedou tanky. Chviličku jsme se zastavili, ale pak jsme pokračovali dál.
Zítra se můžete těšit na rozhovor s Bárou Basikovou!

Líbí se vám článek?
Sdílejte ho prosím

 

Tyto internetové stránky používají soubory cookie. Více informací zde.

 

Copyright 2000-2014 MEDIA MARKETING SERVICES a.s., Koperníkova 6/794, Praha 2, PSČ 120 00
www.abradio.cz