Imodium pokřtili svou Valerii v Paláci Akropolis

  • Imodium pokřtili svou Valerii v Paláci Akropolis Fotogalerie (3)
    • 19.11.2013
    • Tisk

    Rockové čtveřici Imodium to trvalo celé tři roky, než vydali další desku. Ta se rázem stala nejprodávanějším albem v ČR.

    Sdílejte článek:

Broumovské rockové čtveřici Imodium to trvalo celé tři roky, než vypustili do světa další desku. Ta se rázem stala nejprodávanějším albem v ČR. Samozřejmě se musela také řádně pokřtít, a to hned dvakrát! Jakýsi předkřest proběhl 23. 10., tedy 2 dny před oficiálním vydáním desky „Valerie“, a to v Bontonlandu na Václavském náměstí. Druhý křest spojený s koncertem se odehrál 12. 11. v Paláci Akropolis, u kterého ABradio nesmělo chybět. Málem se tam ale nedostalo (více na konci článku).

Večer nabitý hudbou odstartovali poněkud kontroverzní a lehce bizarní Wild Tides. Jejich vystoupení opravdu stojí za to a člověk nikdy dopředu neví, co se na tom pódiu odehraje a jak to dopadne. Je to partička, co nebere nic vážně a všechno nehorázně „hejtuje“. O tom ostatně vypovídá i jejich videoklip k písni „Watching Girlz Talk“, kdy celý děj spočívá jen v tom, že si aktéři a aktérky videa po celou dobu vytahují z úst párky. Když jsem se ptala Thoma, frontmana Imodia, proč si jako předkapelu zvolili zrovna je, odpověděl mi, že Imodium a Wild Tides jsou tak rozdílné kapely, že fanoušci začnou určitě „prskat“, až se dozvědí o společném koncertu, což museli samozřejmě vyzkoušet. A tak se i stalo. Když Wild Tides vypustili přes svůj facebook informaci o předskakování Imodiu, objevila se řada negativních komentářů, jestli to jako myslí vážně, což obě kapely dost pobavilo. Účelem jejich spolupráce byla také snaha o jakési prolomení ledů mezi fanoušky obou stran.

Po Wild Tides se na pódiu přesně ve 20:20 objevili Imodium. Jejich nástup byl lehce dramatický a temný. Svůj set odstartovali s ohromnou dávkou energie, která jim vydržela až do samého konce. Přivítali mezi sebou také několik hostů jako například Honzu Štrupa (ex Rybičky 48), Michala Skořepu nebo roztomilou Žanetu z Nanosféry, která si společně s frontmanem Thomem zazpívala něžnou píseň „Haló, pane!“ z poslední desky.

Samotného křtu se zhostil Georgin, manažer kapely. Šampaňské teklo proudem a fanoušci skákali a výskali, bohužel převážně jen ti v prvních řadách. Atmosféra koncertu byla dobrá, ale mohla by být i mnohem lepší. Praha je už tak trochu proslavená svými častými chladnými či neadekvátně skromnými projevy z řad publika, pokud před ni nepostavíte Michala Davida nebo omšelý Kabát, tudíž mě to ani moc nepřekvapilo… Fanoušci se na můj vkus sice drželi zbytečně zkrátka, ale za to kapela si koncert užívala do sytosti. Věnovala i několik přídavků a ve svém setu neopomněla hity jako „Břehy“, „Dostavníky“, „Žiletko, má lásko“ a „Koník“, což je jedna z nejstarších písní Imodia vůbec.

Abych to nějak uzavřela, koncert byl odvázaný a pořádně nahlas, jak se na rockové kapely sluší a patří. Na kapele Imodium se mi líbí, že jde do všeho naplno a bez zbytečných průtahů, takže za mě dobře odehraný koncert – navíc ještě skvěle nasvícený.

Jedinou nepříjemnou událostí, kterou jsem zmiňovala v úvodu, byl problém u vstupu do Akropole. Jakýsi sebevědomý vysoký pán mi tvrdil, že na guest listu nejsem prostě napsaná a pohlížel na mě jako na nějakou vtírající se fanynku, co se vkrádá zadním vchodem na koncert Justina Biebera. Nehodlal to navíc nijak řešit, takže jsem byla nucena volat členovi kapely, což s sebou neslo další nepříjemnosti, protože volejte někomu kdo je uprostřed příprav na vystoupení a akorát ho nasírejte svým pitomým dotazem, jestli jste na guest listu, když vám to během dne dvakrát potvrdil. Stihl mi jen vzkázat, že nechápe, co mají za problém a že tam teď nemůže přijít. Super. Nakonec jsem tedy byla nucena využít +1 mojí známé, abych se do Akropole vůbec dostala, což byla náhoda, že mi ho nabídla, ale můj doprovod, který měl natáčet rozhovor, musel bohužel domů. To mě samozřejmě rozhodilo a otrávilo část večera. Nebylo by od věci, kdyby se (i v jiných klubech) trochu pozastavili nad svým personálem u vstupu, protože právě oni jsou těmi lidmi, se kterými se návštěvník setká jako první. Pakliže odchází z akce se slovy: „koncert dobrej, ale ten chlap u vstupu byl hovado“, nemá moc chuť se tam vracet…

 

Líbí se vám článek?
Sdílejte ho prosím

 

Tyto internetové stránky používají soubory cookie. Více informací zde.

 

Copyright 2000-2014 MEDIA MARKETING SERVICES a.s., Koperníkova 6/794, Praha 2, PSČ 120 00
www.abradio.cz