Lamb konečně i v Praze

  • Lamb konečně i v Praze Fotogalerie (21)
    • 08.07.2009
    • Tisk

    Přes sebelepší plánování se ty nejúžasnější věci stávají často čirou náhodou. Podle papírových předpokladů by Lamb nemohli nikdy fungovat. Přesto je toto duo po osmi letech stále spolu a zůstává tak fascinujícím výsledkem kolize dvou světů, senzačním kompromisem v neutuchající bitvě hudebních vkusů, osobností a životních stylů. Málokdy se stává konflikt takto přínosným.

    Sdílejte článek:

Pokud se máme bavit o prvním dojmu, je naprostým zázrakem, že Lamb vůbec existuje. Technologický a elektronický fanatik Andy Barlow, syn vědce, se po životě ve Philadelphii a Somersetu nakonec usadil v 19 letech v Manchesteru. Podařilo se mu vydat singl u Skint Records, zapsal se do kurzu zvukového inženýrství a po osmi měsících to dotáhl ke svému vysněnému povolání v tamním elegantním nahrávacím studiu. Mezitím se manchesterská rodačka Louise (známá jako Lou) Rhodes snažila najít nové výzvy. Po sérii několika neperspektivních zaměstnání získala práci jako hudební fotografka, ale přitom ji to stále táhlo ke zpívání. Jako dítě sedávala po večerníčku na schodech a poslouchala zkoušky maminčiny kapely ve vedlejší místnosti. Později doprovázela své rodiče na folkové festivaly, kde interpretovala skladby písničkářky Joni Mitchell. Unavená fotografováním a jednáním kapely, která se k ní „chovala jako k idiotovi“, se Lou začala poohlížet po spolupráci s někým, kdo by s ní sdílel její lásku k ranému break beatu, taneční scéně reprezentované Haciendou a anglické folkové hudbě.
„*Ten den, kdy mě vyhodili za to, že jsem nebyl dostatečně komerční, byl tím dnem, kdy mi zavolala Lou*,“ vzpomíná dnes Andy. „*Ten člověk, co mě vyhodil, se celou situaci snažil trochu uhladit, a tak mi radil, abych si našel nějakou pěkně vypadající zpěvačku a založil kapelu. Za půl hodiny mi zvonil telefon. Řekla ‚ahoj, já jsem zpěvačka.‘ První věc, která ze mě vypadla – byl jsem tehdy 19letý fracek – byla ‚no teda, a vypadáš dobře?‘ Mám pocit, že mě asi poté nechtěla ani vidět…*“
Kupodivu to však Lou vůbec neodradilo a ti dva začali společně pracovat ve studiu v Leedsu. Během týdne, který tam strávili (přespávali přímo ve studiu na podlaze), pracovali na jedné skladbě, originální verzi ‚God Bless‘, která se později objevila ne jejich debutovém albu. Třetí den v Leedsu šli na party do legendárního Back To Basics a dali si spolu LSD. Potom už nebyla cesta zpátky. Poté, co se vrátili do Louina domu v Manchesteru, si půjčili kazetu New Order a sampler Jimiho Goodwina z Doves a začali nahrávat vše, co složili. Vznikala tak směs Louiných působivých procítěných vokálů a Andyho odzbrojujícího vřícího kotle drum n’ bassu, jazzu, techna a hip-hopu.
„*Hledala jsem bitvu*,“ tvrdí Lou při vzpomínkách na první eponymní album kapely z roku 1996. „*To byl podtext mého prvního kontaktu s Andym. Nechtěla jsem jednoduchou spolupráci s někým, kdo by jenom nastavěl něco kolem mého hlasu. Mám ráda hudbu, která zanechá ve vaší mysli množství otázek, která má v sobě prvky, jež by neměly společně fungovat, ale přesto tomu tak je. To bylo základem myšlenky Lamb. Dva relativně konfliktní proudy energie, které fungují společně.*“
Začalo se šuškat, že ti dva dělají dobrou hudbu, a brzy přišel telefonát od Mercury Records, ještě předtím, než vůbec Lamb oficiálně vznikl. „*Druhý den*,“ vysvětluje Andy, „*se ten člověk objevil přede dveřmi a říká: ‚Když mě kapela pošle do háje, tak se na ni hned přijdu podívat.*‘“
„*Zahráli jsme mu několik skladeb*,“ pokračuje Lou, „*a on řekl něco ve smyslu ‚OK, chcete teda nahrávací smlouvu?*‘“
Lamb‘ bylo vydáno v roce 1996 a získalo naprosto neočekávaně velice příznivé kritiky. Lou a Andy začali hrát naživo (navzdory jeho dávnému slibu sobě samému, že tohle nikdy nenastane) a zároveň skládali materiál na své druhé album a zvykali si na svůj často bouřlivý vztah.
„*To bylo nejhorší období v našem vztahu, ačkoli jsme to měli vždycky složité, protože jsme oba naprosto odlišní hudebně i sociálně a také v tom, co očekáváme od svých životů. Neustále jsme se učili, jak se s tím vyrovnávat. Teď už si nebereme věci tak osobně.*“
V roce 1999 bylo vydáno jejich druhé album ‚Fear of Fours‘. V této době dvojice bojovala se sladěním svých rozdílů. Lou byla poprvé těhotná, Andy trpěl výpadkem skladatelské inspirace a dvojice se hádala víc než kdykoliv předtím.
„*Když se narodil její první syn, cítil jsem, že už Lou není moje*,“ vysvětluje Andy. „*Cítil jsem se velice ohrožen a hodně nízko na žebříčku priorit. V současné době se dětem věnuji velice intenzivně a obvykle jsem to já, kdo musí toho druhého přesvědčovat, aby děti mohly s námi na turné! Ale tehdy to bylo fakt příšerné.*“
Vyvrcholení celé situace přišlo v Portugalsku v roce 1999. Při projížďce na lodi se rozhodli vztah ukončit a rozejít se.
„Shodli jsme se na tom, že v našem vztahu bylo o mnoho víc rozdílů než toho, co jsme měli společného,“ říká Andy. „*Řekl jsem si, k čertu s tím. Život je na tohle příliš krátký. Paradoxně to bylo poprvé za poslední týdny, co jsme se k sobě chovali hezky. O dva dny později jsem se probudil plný nových nápadů a začal jsem si zpívat na záznamník. Takže jsme se pak museli vrátit zpátky do studia…*“
Poté, co byla krize zažehnána, Lamb natočili své třetí album ‚What Sound‘, na kterém hostovali Jimi Goodwin, Michael Franti (Spearhead), Scratch Perverts, Me’shell NdegeOcello, Wil Malone (smyčce v Massive Attack) a Arto Lindsay. Andy se přestěhoval do Londýna, aby nemusela v té době podruhé těhotná Lou neustále cestovat mezi jejím novým domem v Londýně a studiem v Manchesteru. A dvojice si konečně uvědomila, že jejich kontrastní osobnosti jsou vlastně pro Lamb tím největším aktivem.
„Jednou z nejlepších věcí na Lamb je, že je zde uprostřed opravdové srdce a opravdová energie okolo tohoto srdce,“ uvažuje Andy. „*Lou přináší jádro a já zase to okolní momentum, protože ona nemá ani páru o technologii. Ona by si vystačila s kazoo a kytarou! Její naprostá lhostejnost k technologii mě vyvádí z konceptu!*“
Naneštěstí toto album zapadlo, takže jen málo lidí vědělo o jeho vydání a ještě méně jich mělo možnost slyšet jeho svůdnou krásu.
O něco více než rok později si většina uvědomuje, co jim uniklo, a objevují Lamb znovu. Mezi novými zanícenými fanoušky jsou tvůrci kultovního televizního seriálu ‚Six Feet Under‘ (ve druhé sérii se objevuje skladba Lamb ‚Heaven‘), Moby (který si osobně vyžádal jejich podporu pro svoje britské turné v roce 2002) a organizátorka festivaluGlas­tonbury Emily Eavis, která zařadila Lamb po bok Chrise Martina, Noela Gallaghera a Miss Dynamite, když v říjnu organizovala benefiční koncert Oxfamu v londýnské Astorii.
„*Lamb jsou marginalizováni jako nějaká technová formace, která nikam nepatří*,“ krčí Lou rameny. „*Chris z Coldplay řekl ‚vaše hudba může oslovit skupinku technařů.‘ Já říkám, takhle to přece není! To, jak nás vnímají, je postaveno na velice vratkých základech, které by se rozpadly, kdyby si lidé opravdu poslechli to, co děláme.*“
Lamb má dokonce fanoušky i mezi hollywoodskými hvězdami, vždyť Baz Lhurmann si vybral jejich legendární skladbu ‚Gorecki‘ z prvního alba pro svůj trhák ‚Moulin Rouge‘. Poté, co Nicole Kidman ve filmu zpívala tuto skladbu Ewanu McGregorovi, si ji natolik oblíbila, že si dokonce nahrála svou vlastní verzi.
„*Ta skladba se očividně oběma velice líbila a Baz mi řekl, že to byla jedna z prvních skladeb, pro které se rozhodl,*“ líčí Andy. „*Kontaktovali nás asi rok předtím, než film vyšel, a já jsem to pak úplně pustil z hlavy. Potom mi volal můj bratr, který žije v Austrálii, a říká mi, že právě viděl film, ve kterém Ewan McGregor a Nicole Kidman zpívají jednu z mých písní. A já na to cože? Úplně jsem na to zapomněl…*“
Ve světle nové poptávky Lamb znovu vydají své mistrovské dílo ‚Gabriel‘, aby tak uspokojili nové přírůstky své fanouškovské základny.
„*Chceme, aby si lidé poslechli ‚What Sound‘, takže nechceme uzavřít tuto kapitolu předtím, než všichni dostanou poslední šanci,“*usmívá se Lou*. „Musí se to slyšet. Byl by to zločin, neučinit tak.*“
Zároveň se však Lamb dívají neustále dopředu. Právě teď jsou zalezlí na farmě v Bathu, kde nahrávají své čtvrté album a užívají si krásný výhled na krajinu a pití nekonečného množství šálků čaje. Čas je utvrdil v jejich přesvědčení, že Lamb je pro ně důležitý víc než kdy jindy, a zatímco jejich zvuk se den za dnem vyvíjí, jejich práce jim připadá stejně tak spontánní a vzrušující jako onehdy první víkend v Leedsu (kromě toho LSD, ovšem samozřejmě stále s oněmi rozdíly v názorech). Tentokrát však budou sdílet svou cestu se zbytkem světa. Nechť tedy ještě jednou začne bitva…
V Praze vystoupí Lamb premiérově 30.7.2009 v Lu­cerna Music Baru.
Vstupenky v stítích Ticketpro, Tikcketstream a Ticketportal za 620,– Kč + poplatky, na místě za 750,– Kč.
Klub bude otevřen od 20:00.

Více info:
www.myspace.com/lambofficial

www.musicbar.cz
www.dsmacku.com
www.myspace.com/…ckupromotion
www.facebook.com/dsmacku
   

Líbí se vám článek?
Sdílejte ho prosím

 

Tyto internetové stránky používají soubory cookie. Více informací zde.

 

Copyright 2000-2014 MEDIA MARKETING SERVICES a.s., Koperníkova 6/794, Praha 2, PSČ 120 00
www.abradio.cz