THE KILLERS: Stále lepší

  • THE KILLERS: Stále lepší Fotogalerie (25)
    • 16.01.2007
    • Tisk

    Rozhovor s Ronniem Vannucci, Jr. o úspěších kapely, o tom, co její členy ovlivňuje a jak vznikají skladby. A samozřejmě i o novém albu, které každým dalším poslechem stoupá na kvalitě.

    Sdílejte článek:

Na MTV Europe Awards jste získali ocenění Nejlepší rocková kapela. Jak moc je pro vás taková cena důležitá?
RV: Pokud jde o Evropu, myslím teď kontinentální Evropu, ne Británii, v Evropě se nám dlouho nedařilo se prosadit. A až tato cena nám říká, že i pro Evropu za něco stojíme. Hráli jsme hodně koncertů v Německu a teprve nedávno vyjela naše obliba nahoru a máme dojem, že teprve teď lidem došlo, kdo The Killers jsou. Možná to je naší novou deskou nebo nějakým zpožděním, opravdu nevím. Ocenění pro nás jistě něco znamená… Nechci, aby to znělo trapně, ale znamená to, že si zde stojíme skvěle.
Nezačal tenhle velký úspěch vlastně v Anglii?
RV: Jo, ve velké Británii. Velké americké gramofirmy nás nebraly, na koncert vždycky přišlo několik lidí z firem, podívali se, zdálo se, že nás berou vážně, ale smlouvu na desku nám nikdo nenabídl. Jediní Warner Brothers nás oficiálně oslovili. A to bylo štěstí: Byl to někdo, kdo měl kontakt na majitele gramofirmy v Anglii. A Anglie byla odjakživa ideálním místem pro nové kapely. Už v 60. letech měl Jimi Hendrix ve Státech problémy s vystupováním, tak musel jet do Británie, aby napsal kus rockového dějepisu. Možná to je tím, že Amerika je vlažná k umělcům, kteří nejsou stoprocentní jistota. Něco, co by hned vyneslo milión dolarů a je třeba to podepsat.
Myslíte si, že teď jste pro Ameriku ta jistota?
RV: Jo… to nevím. Těžká otázka. Je pořád moc brzo a musíme nějakou dobu počkat. Až pak uvidíme, jestli zůstaneme na místě nebo nás „to někam vystřelí“.
Snažili jste se u vašeho druhého alba Sam´s Town vědomě natočit desku, která by dobyla Ameriku?
RV: Ne, to ne. Amerika nám teď vlastně otvírá náruč. Víc než Evropa, která je taková váhavá… ale možná jsme tady ještě dost nekoncertovali. Amerika nám v poslední době přeje, koncem roku 2005 jsme hráli ve velkých halách, z nichž některé měly kapacitu i 20 000 lidí. Ale neřekl bych, že jsme se nějak vědomě snažili o americký zvuk na Sam´s Town. Každá kapela, která už nějakou dobu existuje a během dvou, tří let procestuje celý svět, musí přece vědět, kdo je. A my hudebně i v našich textech vyjadřujeme, kdo opravdu jsme.
Můžete mi přiblížit vznik vaší písničky?
RV: Texty přicházejí poslední. Ale máme vlastní metodu skládání, každý se svým nástrojem… Kdy všechno vzniká najednou, mluvíme o tom, zkoušíme různé věci, přehráváme si to… bylo by asi jednodušší, kdyby přišel jeden a řekl: Hrajte tohle… Ale ta naše kuchyně je lepší, jsme všichni kreativní lidé. A proces tvorby nás baví. Každý má právo říct svůj názor, jestli to tak chce nebo ne.
Vizuálně je nová deska velmi zajímavá. Vousy, americké archetypy, videoklipy, které jsou téhle podobě podřízeny… Existuje člověk, který to navrhl?
RV: Souvisí to se vším, co děláme. Roste to jako houba nebo plíseň a čím je toto obrůstání silnější, tím víc nás vede určitým směrem, což je přirozené. Písnička je jako špína, bahno… Víte, co myslím? Písnička je vždycky na prvním místě. P5ece jde nejvíc o hudbu, další věci se objevují postupně a podporují skladbu. A to je přece normální.
Někteří novináři vás přirovnávají k Bruce Springsteenovi… Souhlasili byste s tím?
RV: Ano… možná to je v rozhovoru, který dělal Brandon, kde zmiňoval Springsteena, Petera Gabriela a Dire Straits, ale nikdo nikdy nevytáhl toho Gabriela a Dire Straits. Každý mluví o Springsteenovi a Born In The USA. Asi proto, že Gabriel a Knopfler nemají kníry a nenosí vysoké boty. My jsme se nezrodili jen ze Springsteena, zrodili jsme se ze všeho od Toma Waitse, přes Electric Light Orchestra, Kate Bush, REM… nikdo ve spojení s námi nemluví o REM, ale zrovna oni jsou fantastičtí a mají ohromné písničky. Máme tolik hudebních inspirací! A v našich osobních hudebních sbírkách máme i naprosté ujetiny. Například já si teď naprosto ujíždím na jazzových věcech. První album bylo v podstatě demonahrávka, neměli jsme moc času si s ním vyhrát, ale na Sam´s Town byla možnost nechat se inspirovat tím ohromným množstvím hudebních vlivů, s nimiž jsme vyrůstali.
Podle mého názoru je Sam´s Town deska, která je s dalším poslechem lepší a lepší.
RV: To mě moc těší, že to říkáte. Vlastně mi to už povědělo několik známých z různých kapel. A taková alba patřila vždycky k mým nejoblíbenějším…

**Děkujeme ze rozhovor.
*****Zdroj: Universal Music***

Líbí se vám článek?
Sdílejte ho prosím

 

Tyto internetové stránky používají soubory cookie. Více informací zde.

 

Copyright 2000-2014 MEDIA MARKETING SERVICES a.s., Koperníkova 6/794, Praha 2, PSČ 120 00
www.abradio.cz