Osmičkový Kryštof

  • Osmičkový Kryštof Fotogalerie (10)
    • 10.01.2009
    • Tisk

    Jako poslední speciál ze sněhulákové 2008čky vám nabídneme ohlednutí za vydařeným ostravsko-havířovským státním „cirkusem“. Kapela Kryštof si dala po vítězném Poločasu delší pauzu, 1. prosince však nadělila svým fanouškům mimořádný akustický koncert…

    Sdílejte článek:

O popularitě Krajčovy party nemůže být pochyb, málokterá česká skupina by vyprodala Státní operu během čtyř hodin. I proto šli Kryštof „do prodloužení“ a nabídli svým příznivcům mimořádné koncerty hned dva.

Vedle těchto vystoupení kapela v minulém roce absolvovala i klubové turné, objela nespočet letních festivalů a se svou novou písní Tak nějak málo tančím přispěla i do nového seriálu České televize s názvem Proč bychom se netopili aneb Vodáci. Členy kapely jsme vyzpovídali v jejich havířovské zkušebně.

Začnu návratem do hluboké minulosti – poprvé jsem vás viděla jako předkapelu Roxette v T-Mobile aréně.
Richard: To byla taky jediná kapela, která si nás vzala jako předkapelu. A ještě Moby…

Jak na to vzpomínáte? Jak jste to vnímali?
Richard: Jak na to vzpomínáme? Já nevím, byl to asi náš třetí koncert…

Hráli jste před šesti tisíci lidmi…
Richard: Já si z toho koncertu pamatuju akorát jedinou věc. A sice, než jsme vyšli na pódium, tak jsem říkal klukům: Kluci, tohle si zapamatujte, před tak početným publikem už nikdy nebudeme hrát. A pak, když uběhlo těch šest nebo sedm let, tak jsem stál v té T-mobile Aréně znovu a říkal jsem: Kluci, pamatujete si, když jsme hráli před Roxette a říkal jsem, že na nás nikdy nepřijde víc lidí, než kolik bylo na Roxette? Lhal jsem. Dneska tady bude o čtyři tisíce lidí víc. Takže tohle je můj zážitek s Roxette. Jinak si člověk nic nepamatuje. Když hrajete jako předkapela, probíhá to strašně rychle. Krátká zvukovka, stáhnutý zvuk, stáhnutý světla, ale my – kluci ze zkušebny, kterou jste dneska viděli, jsme najednou jeli do Prahy, kam nás pozvali… A hráli jsme před Roxette. To bylo hrozně milé.

Letos jste se představili na spoustě festivalů. Kde se vám líbilo nejvíc?
Nikolaj: Já už si to tak moc nepamatuju… splývá mi to… Ale Benátská noc byla pěkná…
Nikos a Richard: Sázava byla výborná…
Richard: Rock for People byl pěkný.
Nikolaj: Votvírák…

Na festivalech hráváte Stánky, už máte nějaký ohlas od bratrů Nedvědů?
Richard: Ne. My už to nehrajeme. Hráli jsme vždycky jenom jednu sloku. To vzniklo z nějaké… (přemýšlí) Nám se někomu něco stalo na pódiu… buď praskla struna nebo co… Ne, to tenkrát vypadala elektřina, a než se to všechno nahodilo, tak dechaři zahráli dechovku, já jsem mezitím řekl ještě dva vtipy a pak mě napadlo, že zahraju Stánky, aby lidi nečekali, než naskáčou všechny ty naše přístroje. A jim se to líbilo, tak jsem to pak občas z fóru prostě zahrál, jako první přídavek, ale jenom kousek té písně. Tak trošku jsme si v z toho dělali legraci, ale v tom dobrém slova smyslu.

Příští rok se v létě chystáte naopak na menší fesťáky a na Slovensko. Chcete tam nějak víc prorazit?
Richard: Bude to spíš comeback. Jezdíme tam od vydání druhé desky docela hodně, byli jsme tam s Richardem Müllerem na turné. Spíš jde o to, že teď chvíli nechceme tolik hrát v Čechách, nechceme se lidem „vyhrát“. A chceme se zaměřit na přípravu nové desky . Takže zahrajeme pět-šest vystoupení v Čechách, pět-šest na Slovensku. To nám zaplní prázdniny.

(k Richardovi) Moc se mi líbí vaše originální triko, které jste měl hodně na fesťácích…
Richard: To je dokonce speciálně vyrobené. Udělal mi to jeden můj kamarád, takže je to asi jediný exemplář v republice.

Jak to vypadá s novým materiálem na další desku?
Richard: Máme zhruba šest až sedm věcí, které se nám líbí. Takže ty použijeme. A máme ještě rok na to, abychom složili další písničky, co se nám budou líbit stejně jako ty, co už máme… A pak můžeme začít točit.

Vaše nová píseň Tak nějak málo tančím provází nový seriál ČT Vodáci aneb Proč bychom se netopili… Jste plavci?
Richard: Já jsem neplavec.
Nikolaj: Já jsem kdysi chodil i do plavání a byl jsem na nějakém závodě. To bylo ještě na základní škole.

Jako poslední jste zatím vydali bestofko Poločas. Zajímalo by mě, jaký jste za svou dráhu „vstřelili“ nejhezčí gól?
Nikos: Nejhezčí gól? Myslím, že to pro mě to bylo Akustik turné. Je to pro mě do dneška asi nejlepší pocit, když hraju unplugged.
Richard: Já mám strašně dobrý pocit z turné k Rubikonu, deset tisíc lidí v T-mobile aréně – to je prostě nádhera.
Nikolaj: K tomu už asi není, co dodat. To jsou zážitky, na které se nezapomíná.

Fotogalerie: © Iva Marešová

Líbí se vám článek?
Sdílejte ho prosím

 

Tyto internetové stránky používají soubory cookie. Více informací zde.

 

Copyright 2000-2014 MEDIA MARKETING SERVICES a.s., Koperníkova 6/794, Praha 2, PSČ 120 00
www.abradio.cz