Nový chutný a hitově plnotučný recept: Tata Bojs na smetaně

  • Nový chutný a hitově plnotučný recept: Tata Bojs na smetaně Fotogalerie (3)
    • 30.10.2008
    • Tisk

    Hanspaulští mlsouni Tata Bojs servírují při příležitosti oslav svých dvacátých narozenin opravdový labužnický speciál. Hitově plnotučnou smetanu ušlehali za pomoci světově proslulé klasické korejské trojky Ahn Trio. Přinášíme vám exkluzivní rozhovor s kapelou.

    Sdílejte článek:

*Co si ušlehali, to si taky zazpívají…*Čerstvou smetanu Tatáčipokřtí 2. listopadu v pražském Švandově divadle. A slíznou si to hned dvojnásobně. Pro velký zájem fanoušků totiž přidali další dvě vystoupení od 17 hodin.
**Tata Bojs Švandovo divadlo – 2. listopadu 17:00, 20:00

**
*Diabetici vstup na vlastní nebezpečí.      

*
Další vystoupení: 3. 11. Ostrava, 4. 11. Olomouce, 5. 11. Brno 

**Oslazený rozhovor…

**
Originalita je slovo, které k Tata Bojspatří víc, než cokoliv jiného. Tentokrát však nechali Hala uvázaného u boudy, kluky už taky dohledali a vydali se novým exotickým směrem vstříc „klasičtějším“ zítřkům. Po hudbě barevné a akustické tak přichází se spojením ještě originálnějším… O novém gurmánském speciálu, tentokrát bez králíka, zato s Milanem Caisem a Vláďou Bárem, jsme si povídali na nedávném rozhovoru…

Album vznikalo hrozně dlouho a po etapách, obě kapely navíc vydaly svá alba…
Milan:Tohle bylo už předem dané. Ony věděly, že budou natáčet svou desku. Stejně tak my jsme se v kapele shodli, že bysme v roce 2007 chtěli udělat samostatnou studiovku a spolupráci s holkama posunout až na letošek.
Vláďa:Navíc jsme si říkali, že bude mít Marek aspoň víc času na rozepsání partů. Nakonec ten čas, který se nám zdál dlouhý, byl tak akorát.
Natáčelo se ve třech studiích. Ahn Trio nahrávalo v Praze a vy v Ostravě. Byli jste u toho vůbec?
Milan:Celé to probíhalo takhle – Už před těma dvěma roky jsme v našem studiu na Deltě udělali demoverze a když tu byly holky, stačily k některým písničkám – zhruba k sedmi z těch čtrnácti – nahrát svoje party. Takže jsme měli ty písničky v počítači, ale samozřejmě byly nahrané podomácku.
**Takže jste vlastně měli takovou „předpřípravu“ a ve studiích vznikly finální verze…

**
Milan:Chtěli jsme, aby deska zněla co nejlíp, a proto jsme šli do velkých studií. Holky sem přiletěly a v Českém rozhlase v Karlíně, v tom velkém prostoru, na nádherném piánu Petrof a se skvělýma mikrofonama se nahrály celé jejich party. Za pultem seděl Dušan, ale my jsme tam samozřejmě docházeli.

**A jak to bylo dál?

**
Milan:Holky pak odletěly, protože jejich čas tady stojí moc peněz. A my jsme se asi po čtrnácti dnech sebrali a odjedli do Ostravy do Citrónu. Tam jsme přehráli naše party – s lepším zvukem.

Prvním singlem jsou Lasičky, proč zrovna ty?
Milan: Bylo to hlavně proto, že jsme nechtěli aby první singl z téhle desky byla písnička, která nám už v minulosti jako singl vyšla. Lasičky byly vždycky taková opomíjená písnička, kterou ale na koncertech mají lidi rádi.
Jaká písnička vám do té „klasik“ verze zapadla asi nejlíp a šlape vám i naživo?
Milan:Mně se hrozně dobře hraje a zpívá Náměsíčná. Ale to už dlouho – na koncertech ji hráváme v komornější úpravě a vždycky se na ni vyloženě těším. Připadá mi taková čistá. Dobře se mi vede hlas, s jinými písničkami mám větší problém…
Co když v některých textech do klasiky zpíváte, že už třetí den jíte housku… Nepřijde vám to legrační?
Milan:Ne, to jsem znal ze zkoušek, takže už jsem byl vysmátej dopředu.
Album končíte Jarem, vaším prvním hitem. Už v té originální verzi jste měli obrovské problémy se smyčci. Teď už to bylo v pohodě?
Vláďa:To ani nevím… (podívá se na Milana)
Milan:Jo, já vím co myslíš… Tak to řeknu tady i Vládíkovi. (ten naznačí reportérské držení diktafonu) Když jsme tenkrát v devadesátém sedmém v Sonu nahrávali Jaro, tak tam Marek Doubrava rozepsal speciální dvojhmaty v terciích a smyčce měly hrát pořád dva tóny.
Vláďa:Jo a nešlo to zahrát…
Milan:Přesně, nikdo to nedokázal zahrát tak, aby to ladilo. Se svou dnešní skladatelskou zkušeností Marek říká, že to byl úplný nesmysl, co tenkrát rozepsal. A že to vlastně skoro nejde… Aranž, kterou rozepsal pro holky teď, je samozřejmě úplně jiná. Celé Jaro navíc hrajou jenom ony – pouze jejich trio a můj zpěv.
Co říkaly holky, když slyšely finální nahrávku? Jaká byla jejich reakce?
Vláďa:Dobrá, jim se to líbilo už od začátku, takže jsme ani nic překvapivého neočekávali.
Milan:Hlavně se strašně těšily na to, až jim to pošleme. Přesně si vzpomínám na jejich reakci na písničku Kudu Aditsuh, kterou jsme jim poslali jako první – bylo to: Super! Cool! Bomba! A pak komentář a poznámky: za prvé, za druhé…
K čemu měly výhrady?
Milan:Klasika, moc se poslouchaj…nelíbilo se jim, že jsou moc „upozaděný“. My jsme jim odepsali, že se samozřejmě budeme u dalších písniček snažit udělat maximum pro to, aby jejich nástroje byly hezky slyšet, ale že jsme to dělali i doteď, a že je pro nás nejdůležitější, aby každá písnička fungovala jako celek.
Byly mezi vámi nějaké hádky?
Vláďa:Nenene…
Milan:Po tom, co jsme jim napsali tenhle mail, byl klid – placebo efekt zafungoval perfektně…(smích). Když jsme jim pak poslali celou desku, byly nadšené.
Jak se chytáte na křest ve Švandově divadle? Vymyslel jste speciální „sladkou“ scénu – máte i variantu pro diabetiky?
Milan:**(smích) S tou smetanou myslíte… Bude neslazená – ne salko, takže to bude obojetné.
A to tam fakt někde bude? Já si to nedokážu představit.
Milan:Bude tam. Já ti to ukážu. (hrabe v tašce a ukazuje skicu) Tady je taková fontánka…
Ale tam se lidi nedostanou… to by museli jít přes vás.
Milan:To taky nebude pro lidi. To bude pro nás. (smích)
Chudáci lidi… Vy si tam budete dělat pauzy na kafe…
Milan:No jasně, ale smetany tam bude pro všechny. Tak možná po koncertě… *(smích)

Informace pro návštěvníky –vstup je v bačkorách nebo normálně?
Vláďa:Tentokrát normálně. Ale samozřejmě musí být slušně oblečeni. (smích)
Bude to hodně speciální vystoupení. Natočíte to?
Milan:To je taková dobrá otázka, protože vlastně celý projekt vznikal jako „živý“ – původně jsme neuvažovali o tom, že natočíme desku. Celé písničky a aranže vznikaly tak, že se všechno nazkouší a udělá se koncert, který se pak nahraje. Ale když se to začalo klubat, přišlo mám to hodně povedené, tak jsme se rozhodli natočit desku. Ale jinak se neuvažuje o tom, že by se tyhle koncerty nějak profesionálně nahrávaly.
Ani video?
Milan:To jsou zase další peníze. Už takhle je to našponovaný, takže teď určitě ne – možná na jaře, kdy bude i víc času na přípravu.  Ale dohodli jsme se s jedním mladým filmařem, že natočí s pobytu Ahn tria v Praze malý dokument.
Jak to vidíte do budoucna? Dá se říct, že jestli máte šanci prorazit venku, je to teď… Holky jsou hodně úspěšné v Americe a samozřejmě i doma… Jak to cítíte?
*(oba se smějí)
Vláďa:*Já bych se chtěl strašně podívat do Koreje. To mě láká. A ambice se prosadit – je to příležitost, to každopádně, bylo by hrozně příjemné, kdyby se to povedlo. Ale těžko hádat. Hlavně se těším na koncerty s nima a na cestování. Těším se do Ameriky. Chtěl jsem tam už dvakrát, ale nedali mi víza…
Jak to? Nějaká špatná fotka v pasu?
Vláďa:To tu radši nebudu rozebírat… Ale teď se tam snad dostanu. I když s těmi vízy je to zamotaný. Jestli budou nebo ne… Ale jak jsem koukal, člověk stejně bude muset na internetu vyplnit formulář – v podstatě ten samý jako dřív…
*(k Milanovi)*A vy tu šanci na úspěch cítíte jak?
Milan:Přijde mi to zajímavé i s ohledem na to, že tohle je taková jiná, odvrácená tvář Tata bojs. I když akusticky hrajem už dost dlouho – od dob s Markem. Vždycky když člověk něco dělá, tak tomu musí věřit a doufat v úspěch, ale přesto –velké iluze si nedělám.
Jasně, ale zas je to něco, co není úplně obvyklé…
Milan:To jo, ale stejně – v Americe to nevidím vůbec, ale v Koreji mají holky dost silnou pozici, jsou tam hodně slavné. Lidi je tam mají rádi asi právě proto, že jsou to Korejky, které se prosazují v Americe…
Už víte, kde všude album vyjde?
Milan:Teď vyjde smetana tady v Čechách a domlouvají se nějaké opce. Je to trochu komplikované, protože holky jsou u Sony a my jsme „Warneři“. Finální domluva je taková, že pokud do roka korejští Warneři smetanu nevydají, pozbývají práva a může ji vydat Sony. Přesně tomu nerozumím… Ale myslím si, že holky budou chtít, aby ta deska u nich vyšla v trochu jiné podobě. Je tam i jedna písnička, kde nehrají vůbec a ta by pak pro jejich trh nebyla tak zajímavá.
Na závěr k vaší zkušebně, o kterou jste přišli, když skončila Delta. Už mátě novou?
Milan:Konečně se nám podařilo po více než půl roce tenhle problém vyřešit. Budeme teď v Holešovicích u Veletržního paláce.
Tam se teď prý uvolnilo nějaké místo v levém křídle…

Milan:Ale dost to tam hoří… (smích) zatím ještě nejsme přestěhovaný, minulý týden jsme se tam byli podívat a domluvit se. Tak snad to všechno klapne.

Fotogalerie:Iva Marešová

Líbí se vám článek?
Sdílejte ho prosím

 

Tyto internetové stránky používají soubory cookie. Více informací zde.

 

Copyright 2000-2014 MEDIA MARKETING SERVICES a.s., Koperníkova 6/794, Praha 2, PSČ 120 00
www.abradio.cz