Album Vladimíra Merty se k sametovému výročí hodí

  • Album Vladimíra Merty se k sametovému výročí hodí Fotogalerie (4)
    • 07.11.2009
    • Tisk

    Pařížské album Ballades de Prague Vladimíra Merty vychází 8. listopadu poprvé v Česku.

    Sdílejte článek:

V prvním listopadovém týdnu vychází v České republice oficiálně poprvé legendární „pařížské“ album písničkáře Vladimíra Merty Ballades de Prague.

Deska Vladimíra Merty Ballades de Prague, jejíž původní verze má dnes mezi sběrateli cenu zlata, se na české pulty dostává při příležitosti čtyřicátého výročí jejího prvního a dosud posledního vydání v Paříži v lednu roku 1969.
„Současné reedici předcházelo složité pátrání po původním masteru a dvouleté vyjednávání s řadou firem, které postupně přebíraly práva a povinnosti zkrachovalé společnosti Disque Vogue,“ říká Luboš Houdek z Galénu a pokračuje: „*Nakonec jsme zjistili, že originál magnetofonového pásu se nedochoval, proto jsme použili autorův přepis dlouhohrající desky s dobovým zvukem."* Pražských balad z Paříže je celkem osm; kromě Mertovy autorské tvorby, zastoupené například písněmi Chtít chytit vítr nebo Pomeranče Hieronyma Bosche, obsahuje album i několik lidových písní, mezi nimi koledu Nesem vám noviny nebo Mertovu verzi lidovky Kočka leze dírou, jejíž autorství mu bylo dnes již neexistující vydavatelskou společností omylem původně připsáno. Deska vychází v exkluzivní podobě, vnitřní pošetka je replikou původního obalu, dvacetistránkový booklet obsahuje jak autorovu vzpomínku na nahrávání, tak původní text, který Merta sepsal při příležitosti pařížského vydání alba v roce 1969, dále fotky z Paříže i z Prahy a řadu dokumentů z Mertova archivu, z nichž mnohé jsou uveřejněny vůbec poprvé.
Podzim 1968 trávil Vladimír Merta na studijním pobytu v Paříži, kam se předtím dostal jako do vysněného města v rámci několika „budovatelských“ táborů. Okolnosti vzniku alba – jehož několik výlisků Merta z Paříže odeslal do Prahy a další kusy si z Francie dovezli zpěvákovi příznivci, a jehož pak u nás kolovalo několik „podomácku“ vyrobených verzí – pak popisuje písničkář následovně: „Začínala zima, šoural jsem se po Paříži pomalým krokem bezdomovců a potkal Jeňýka Pacáka. Pískal si na flétničku a vzal mě s sebou do sídla společnosti Vogue. – Nějaká holka nám vyjednala pracovní večeři. Ztratíš se v davu, nažerem se, pojď se mnou, zahrajem si na flétny… Z večeře sešlo, z desky Olympicu taky. – Máte exkluzivní smlouvu se Supraphonem, tím to končí. – A kdo je ten tulák vzadu, ptal se ředitel. – Ále, ten si jen tak brnká. – Ředitel zazvonil, cikánek přinesl naladěnou kytaru, já zahrál Mikulecké pole – Máš exkluzivní smlouvu, zeptal se mě. – Ne – Fajn, natočíme ípíčko. – Rozešli jsme se, čtrnáct dní nikdo nevolal. Pak že mám být druhý den v devět ve studiu. Za dva dny jsme byli hotoví. Začal jsem se balit. Ředitel: – Co je? Natočíme rovnou LP!“ A příběh uzavírá: „Jakmile moje deska vyšla, chodil jsem po velkých obchodech a ptal se, co je nového. Všude mi cpali Cohena. – A něco z nějaké jiné země nemáte? – Ne. – Byl jsem jak opařený. Nakonec jsem se našel zastrčený v koutku – vedle české dechovky!“ Celé vyprávění o téměř náhodném vzniku legendární desky, i to, zda a kolik za ni dostal peněz, je možné si přečíst v bookletu nového vydání.
Více informací: www.vladimirmerta.cz

Líbí se vám článek?
Sdílejte ho prosím

 

Tyto internetové stránky používají soubory cookie. Více informací zde.

 

Copyright 2000-2014 MEDIA MARKETING SERVICES a.s., Koperníkova 6/794, Praha 2, PSČ 120 00
www.abradio.cz