Marek Ztracený se dnes našel na pultech

  • Marek Ztracený se dnes našel na pultech Fotogalerie (32)
    • 13.10.2008
    • Tisk

    Právě dnes vychází nové album Marka Ztraceného s příznačným názvem Ztrácíš. Stejnojmenný pilotní singl mladého zpěváka a skladatele je jednou z nejhranějších písní tohoto léta a úspěšně se zatoulal i na trůny žebříčků mnoha hitparád. Přinášíme vám druhou část rozhovoru s usměvavým sympaťákem a soutěž o jeho debutová CDčka..

    Sdílejte článek:

Talentovaný muzikant s dobrým smyslem pro orientaci Marek Ztracený vletěl na českou hudební scénu jako neohrožený „Iron-man“. Třiadvacetiletý rodák ze Železné Rudy a velký obdivovatel Freddieho Mercuryho s hudbou začínal jako bubeník v teenagerské kapele Kredenc. Kastroly, příbory i paličky ale brzy odložil, vystudoval prestižní konzervatoř Jaroslava Ježka a vydal se na cestu směr „deset tisíc prodaných desek, vyprodaná Sazka aréna“, jak sám s úsměvem****uvádí.
O jeho potenciálu vypovídá i úspěch v soutěži na polském Mezinárodní hudebním festivalu, na kterém si vedle ceny za nejlepší píseň vysloužil i prvenství v kategorii Zpěv. Ve druhé části rozhovoru jsme si s charizmatickým mladíkem popovídali o jeho vysněném duetu, Superstárském fenoménu nebo sedmi-nástrojových novinářských kachnách…
**Rodiče tě hodně podporují, jaká byla jejich reakce?

**
Mám opravdu mega-podporu. Je to super. Táta nejdřív trochu přeháněl, chodil s rozhovory, pořád je pouštěl a tak… Ale už je to lepší. Rodiče jsou šťastný. Jsou rádi, že se mi daří.**

**

**Začínal jsi jako bubeník v kapele Kredenc.

**
Hrál jsem tam chvíli na basu, chvíli na bicí. Bylo to skvělý. Všem nám bylo čtrnáct. Byli jsme zábavová kapela, různě jsme jezdili, chodila na nás spousta lidí. Tam jsem získal velké zkušenosti.

**Kdy ses rozhodl hrát sólo? Mít větší prostor…

**
To ve mně bylo vždycky. Ale když jsem hrál na nástroje, nemohl jsem ovlivnit dění na pódiu. Koncert si představuju jako show. Ne, že někdo bude stát na místě a hrát. Zpívat jako frontman na pódiu, bavit lidi a komunikovat, je prostě nejlepší.

**Jaká je tvoje největší inspirace? Kdy se ti píše nejlíp?

**
V tom není žádná metoda. Někdy se stává, že zkouším týden nebo měsíc u piána a nic z toho není, ale stejně mě to baví. A pak napíšu třeba dvě písničky za tři hodiny.

**Měls nějakou skladbu, která nešla ven? Už jsi z toho třeba šílel a pořád něco chybělo…

**
Mám takovou zkušenost, že když ji nenapíšu třeba za dvě hodiny, už ji nedodělám vůbec. Když je aspoň sloka, refrén, tak to jde…

**Takže se ti nestalo, že bys něco složil a třeba za měsíc se k tomu vrátil?

**
Když je písnička hotová a je v šuplíku, tak se k ní samozřejmě vracím. Stejně jako u Ztrácíš, která ani neměla být vydaná. Měla být jen pro mě… Ale ještě že jsem to tak neudělal… *(smích)**


**Co na to ta druhá osoba, o kterou šlo?

**
Ta samozřejmě ví, o kom to je.

**Nechtěla se pak vrátit?

**
Proběhla spousta vracení, ale pro mě už je to mrtvý.**

**

**Plánuješ nějaké koncerty?

**
Hrát samozřejmě budeme, ale turné asi až příští rok. Teď jsme jezdili koncerty s Anetou Langerovou, jako hosté, jenom s kytaristou. Hrozně se těším na velkou kapelu.

**A tu jsi skládal jak?

**
Podle reakcí muzikantů jsme věděli, komu se to líbí a koho tedy oslovit. Ale ještě nemáme hotovo úplně.

**Máš svůj vysněný duet?

**
Tak třeba Helena Zeťová zpívá dobře… Nebo kdo by nechtěl nazpívat duet s Lucií Bílou. Ale abych se přiznal, zatím jsem o tomhle nepřemýšlel.

**Jako jeden z mála ses v dnešní době populárních hudebních soutěží pokusil prorazit demo nahrávkami. Jak pohlížíš na Superstar a podobná klání? Šel bys do toho?

**
Já určitě ne. Respektuju to jako dobrý druh zábavy pro lidi. V neděli si sednout k televizi k takovéhle soutěži… Ale pro mě tahle cesta nebyla. Hudbu jsem dělal celý život a nebylo kam chvátat. Navíc když už jsem měl ten největší sen, bylo po druhé řadě Superstar a člověk viděl, jak to ve finále s těmi lidmi funguje…

**Někde jsem četla, že hraješ na sedm hudebních nástrojů. Pravda nebo kachna?

**
Já jsem včera zase četl, že na šest… Ale ne, hraju na hodně nástrojů, ale to je takový „hraní“… Jsem pianista a zpěvák. Zkoušel jsem i kytaru, basu, bící… To jsou věci, který mi moc nejdou, ale užívám si je.

Líbí se vám článek?
Sdílejte ho prosím

 

Tyto internetové stránky používají soubory cookie. Více informací zde.

 

Copyright 2000-2014 MEDIA MARKETING SERVICES a.s., Koperníkova 6/794, Praha 2, PSČ 120 00
www.abradio.cz