Jarek Nohavica od eN po A

  • Jarek Nohavica od eN po A Fotogalerie (18)
    • 14.01.2008
    • Tisk

    Populární písničkář Jarek Nohavica chystá pěkně nabitou 2008čku. Kromě toho, že si to na sklonku zimy a jara přifrčí sice bez pneumatik, zato na „živém“ Ikaru, ukončí i svůj loňský koncertní půst. Kromě České republiky se představí ještě na Slovensku a v Polsku.

    Sdílejte článek:

Konec ledna stráví vystupováním ve sve rodne Ostravje. Všech osm koncertů, které zde uspořádá, bylo v mžiku vyprodáno. Lístky na vystoupení v Kině Hvězda z pokladen zmizely za rekordních 34 minut a Jarek Nohavica tak opět ukázal, že “doma” nemá konkurenci. Na koncertech populární zpěvák natočí materiál pro nové album. Deska nazvaná Ikarus se na pulty obchodů rozjede v březnu. Pro největší Nohavicovy nedočkavce a příznivce Internetu však bude ve víru nul a jedniček k mání už začátkem února.
*Po stopách (a notách) Jarka Nohavici

  • Otec byl novinář a básník, v roce 1972 byl vyhozen ze strany, musel opustit redakci a pracovat ve Vítkovických stavbách. Na dětství podle svých slov Jarek vzpomíná nerad, není to podle něj podstatné a důležité. Už jako malý miloval básně (zejména Erbena, Bezruče) a chtěl být novinářem. Ve svých devíti letech vydával v jediném exempláři časopis Střelka a s veršováním a další literární tvorbou začal ve dvanácti.

**„Táta mi ve 13 letech koupil kytaru a od té doby ji mám na krku.“***Magnetofon Uran, na skříni heligonka, vedle ní housle a v knihovně básničky.*  
Ještě před pubertou psal texty pro místní kapelu Atlantis, později pro skupinu Noe. V obou formacích navíc i hrál. Kromě toho vystupoval s Nautilem, a skupinou Majestic, která mu otevřela další cestu. V roce 1968 ho v plné síle zasáhla… paní puberta.
Ve studentských gymnaziálních časech vydával vlastní časopis Budulínek, „*skládal si a hrál jen tak*“. I jeho ovlivnila okupace a následná normalizace, vzorem mu byl Karel Kryl. Stejně jako dnes, už v mládí těžce snášel „pragocentrismus“ a byl hrdým slezským patriotem.
Sedmdesátá léta, doba bitých básníků s kytarou, Svobodné Evropy a samizdatů, zastihla Jarka Nohavicu na VŠ báňské. Zde se mladý študent seznámil se svou budoucí ženou Martinou. Hudba mu ale byla stálým společníkem. Hrál na dvanáctistrunnou kytaru, veřejně vystupoval ve vysokoškolském klubu a ze soutěže Talent '72 si odnesl čestné uznání za vlastní tvorbu. Dále se Nohavica uplatňoval jako textař a i přes všeobecnou averzi ke všemu sovětskému z něj byla cítit vazba na Bulata Okudžavu a Vladimíra Vysockého.
Pak Jarek seknul se školou a na rok skončil ve Vítkovicích (ve VŽKG). Následně devět let pracoval jako knihovník a přitom dálkově vystudoval knihovnickou školu. V blízkosti milované poezie psal dál své texty, třeba i jen tak do šuplíku.

*
*

*Když mě brali za vojáka…
*
P
ohodu narušila dvouletá vojenská prezenční služba. Vojnu Jarek Nohavica odkroutil jako zdravoťák a částečně i v knihovně v Uherském Hradišti. I tady se ve volných chvílích věnoval kytaře a textům, vznikla tu proslulá Když mě brali za vojáka a řada jiných songů.
Po vojně, kde žádnou kariéru neudělal, nastoupil do knihovny v Českém Těšíně. Kromě toho, že se tu naučil polsky, napsal i slova legendární písně Marie Rottrové Lásko voníš deštěm. Poté se Jarek rozhodl dát knihovně vale a živit se jenom psaním textů. Stal se umělcem na volné noze.
V osmdesátých letech začal Jarek Nohavica veřejně vystupovat. Nejprve se ukázal na Folkovém kolotoči v Porubě 1982 v roli novináře. Pořadatelé překonali strach ze zákazů a pustili mladého zpěváka na jeviště. Ten tamnímu publiku doslova učaroval a rázem se vyhoupl mezi českou folkovou špici. Další Jarkovo období by se dalo nazvat Nohavica na roztrhání. Během dvou let písničkář odehrál dvě stě padesát koncertů, absolvoval kolotoč vystoupení a písničkářských setkání. Nestal se však profesionálním zpěvákem. Prostě ho bavilo zpívat lidem o tom, co ho těší a trápí.
 
*Ještě dva tři výslechy a budeš umět česky…

S ohledem na jeho repertoár bylo jasné, že si na něj soudruzi pěkně posvítí. Velký bratříček ho sledoval. Dost popuzoval například text Blues o malých bytech. A snad se našel i udavač… Dostat Jarka Nohavicu na paragraf o pobuřování se snažili tři roky. Zákaz činnosti přišel v roce 1984. Porta 1985 se změnila v DePortaCi
**„S objektem bylo provedeno preventivně-profylaktické opatření formou zpravodajského pohovoru, při kterém objekt přislíbil, že upustí od všech nevhodných projevů při svých koncertních vystoupeních“…

**

I když měl zaracha, zůstal Jarek Nohavica stále populární a lidé na něj nezapomínali. Vznikla spousta písní, které se s Jarkovým tichým souhlasem „pirátsky“ přetáčely, na vystoupení se chodilo s kazeťáky.
Jarek Nohavica nikdy neuvažoval o emigraci. Byl sice na indexu, ale přesto hrál a vydával desky. V roce 1989 se objevil znovu na Portě.

*
*

*Posametový nepřítel – alkohol

Po sametové revoluci se však objevil jiný nepřítel – alkohol. Zapomínal texty písniček a kazil svá představení. Netrvalo to však dlouho a zpěvák se své závislosti nadobro zbavil. Svůj osobní úspěch potvrdil na velkém květnovém koncertě v Lucerně (1992), kde opět zazářil.
Devadesátá léta i přelom tisíciletí přinesly Jarkovo zklidnění. Koupil dům v Mariánských horách s pracovnou v podkroví, cestoval, učil se cizí jazyky a „hrál si“…
Hudebně patří Jarek Nohavica k našim nejpilnějším hudebním včelkám. Do konce tisíciletí stihl vydat hned čtyři desky. V roce 1993 se vrátil do první ligy s nahrávkou Mikymauzoleum­.Smutek odložil při notovém „ocáskovém“ speciálu Tři čuníci(1994). V režii Karla Plíhala se procházel městem a vzpomínal na Karla Šiktance s albem Darmoděj a další. Zpěvákův hudební vrchol a umlčení kritiky přišlo se zpěvákovou zpovědí Divné století(1996). O tom, jak mu to s kytarou sluší na pódiu, přesvědčil třiadvaceti-písničkovým živákem Koncert (1998). 
Do nového tisíciletí vstoupil populární písničkář s deskou Moje smutné srdce (2000). O tři léta později zavítal jako Milionář do Babylonu, aby v roce 2006 skončil pěkně a s kytarou… Doma. Nyní se čeká na příjezd Ikarův a o tom, že Jarek Nohavica nezklame… není nejmenších pochyb…
 
Zdroj:
**Josef Rauvolf: Hledání Jaromíra Nohavici, Daranus, Řitka 2007

**

 

Líbí se vám článek?
Sdílejte ho prosím

 

Tyto internetové stránky používají soubory cookie. Více informací zde.

 

Copyright 2000-2014 MEDIA MARKETING SERVICES a.s., Koperníkova 6/794, Praha 2, PSČ 120 00
www.abradio.cz