The Subways – rychlejší než hudební evoluce

  • The Subways – rychlejší než hudební evoluce Fotogalerie (9)
    • 23.10.2007
    • Tisk

    Znáte takový ten jasný scénář. Bydlíte v Kalifornii v jednom z těch velký bílých O.C. domů. Do školy jezdíte Landroverem nebo třeba trapným, obrněným „tankem“ GMC a jelikož „být moderní“ je vaše jasná přirozenost, posloucháte emo a indie rock, máte vlasy přes půlku xichtu a ze všeho nejvíce si přejete hrát v punkové kapele. Tak dlouho otravujete fotříka, který vám, jako nejúspěšnější právník v okolním zhýralém západním pobřeží, zaplatí pár producentů, koupí vám nového Gibsona i s osobním učitelem a pak už to jde celkem snadno. Znáte ten scénář? Tak scénář The Subways je docela jiný. A jeho konec také. Oni to totiž na rozdíl od drsných orange country mama`s boys někam dotáhnou.

    Sdílejte článek:

První diference od výše zmíněného scénáře je, že tři mladí muzikanti Billy Lunn (kytara a zpěv),Charlotte Cooper(basa, zpěv) aJosh Morgan (bicí) nepochází z US ale UK. Přesněji z vnitrozemského, menšího kraje s názvem Hetfordshire. Tam je sice pěkně, ale každý den se zde na vlny a polonahé Hasselhoffy a Pamely koukat z okna nemůžete. Možná proto dva mladí kluci a jedna bábovka již ve dvaceti hráli a byli sehráni jako slušně zkušené kapely. O talentu ani nemluvím.

Začátek kariéry partičky okolo Billyho Lunna se datuje zhruba na rok roku 2003. Dva roky po oficiálním startu se Subways plácali po lokálních i Londýnských klubech a dávali dohromady materiál na první desku. Ten byl v roce 2005 kompletní a mohl vyjít debut Young for Eternity. Stalo se očekávané a The Subways, přestože byli mladí a hráli pouhých pár let, vystřelili vzhůru, jako prsa zmíněné Pamely při rychlém startu z věže.

Přesto, jak byli The Subways skvělí, typ jejich garážového indie punkrocku byl v té době malé děcko, co se teprve rozhlíží. Proto i ony Pameliny partie stále upoutávaly větší pozornost (opravdu nevím, proč stále používám tento příměr). Nicméně Subways se vyšvihli a na stále navštěvovanějších koncertech ukazovali, jaký má jejich muzika potenciál. Nasvědčovalo tomu i to, že si je jako support vybrali například i Foo Fighters. Vzhledem k tomu, že Subways uvádějí jako svého největšího hudebního mentora Nirvanu, muselo být jejich setkání s Davem Grohlem celkem infarktová záležitost.

Pak tedy přišlo to hlavní – koncerty v Americe, účasti v televizních show, oteklá zápěstí z podpisů na autogramiádách, narvané kluby, sály i festivaly a zkrátka všechno to hezké, co k muzice patří. A ne že by si to mladí Britové (a Britka) nezasloužili. Ono je totiž docela hezké hrát typ muziky, kterou již někdo vymyslel. To je také i docela jednoduché. O trochu těžší je hrát jí dobře a úplně nejtěžší je, hrát ji originálně. Pomáhat rozvíjejícímu se stylu svými originálními a osobitými troškami, je zásluha nad tímto vším.

Není se tedy čemu divit, že kapely jako The Subways se pořádně dostávají na povrch až nyní po několika letech snahy. Ano, jsou a byly známé i před tím, přesto to nebyly ty slavné televizní hvězdičky s tvářičkami rozmachaných fracků typu Avril, za které dělá práci někdo úplně jiný. Vysvětlovat, jak zní muzika Subways, by bylo asi celkem zbytečné. Když řeknu, že je to indie rock, co si pod tím představíte? Něco konkrétního asi těžko. Máte rádi kytarovou muziku s nábojem, švihem, nápadem a energií? Líbil se vám hudební podklad reklamy na rtěnku v podobě písně Rock & Roll Queen(ano, ta reklama s Kate Moss). Poslechněte si The Subways. Budete spokojení.

V současné době The Subways dokončují své druhé album. Produkci jim dělá Butch Wig, chlapík, který má prsty například v albech Nevermindod Nirvany, Siamse Dream od Smashing Pumpkins nebo novinku New Wave od Agains Me!, takže si asi celkem jasně dokážete představit, jak to asi bude vypadat.

POSLECHNI SI: www.myspace.com/thesubways

Líbí se vám článek?
Sdílejte ho prosím

 

Tyto internetové stránky používají soubory cookie. Více informací zde.

 

Copyright 2000-2014 MEDIA MARKETING SERVICES a.s., Koperníkova 6/794, Praha 2, PSČ 120 00
www.abradio.cz