Los Campesinos! – Sticking Fingers Into Sockets

  • Los Campesinos! – Sticking Fingers Into Sockets Fotogalerie (4)
    • 06.09.2007
    • Tisk

    Každé období vlastní svůj vlastní rozmach určitého stylu muziky. Většinou jde o všeobecný rozvoj jakéhosi žánru, ze kterého se pomalu tvoří část mainstreamu. V dnešní době se přes dlouhou a trnitou cestu k velké radosti některých z nás na hlavní scéně opět objevují mnohé kytarové žánry a „rocková“ hudba jako taková opět stoupá. I když tento vzestup má své stinné stránky (v podobách Tokia Hotel a jiných), těch světlých stránek má podstatně více. Asi nejmilejší z nich je skutečnost, že dostávají příležitosti k většímu zviditelnění kapely, jichž by si mnozí ještě před pěti lety nevšimli. Kapely jako například Los Campesinos!.

    Sdílejte článek:

Jestli je tento vzestup dán jen postupným přiostřováním veškerého hudebního průmyslu, rychlostí a akčností dnešního světa, nebo třeba jen tím, že se dnes mnohá média nesoustředí jen na rádiové typy posluchačů, ale také na ty ostatní, těžko říci. Nicméně dost okecávání jdeme na farmáře.

Ano, Farmáři. Přesně to znamená v překladu ze španělštiny Los Campesinos. Co o nich na úvod…? Moc toho není. Kromě skutečnosti, že je jejich styl uváděn jako indie pop (z čehož se mi chce mimochodem nepokrytě zvracet), se toho opravdu o této početné bandě „rolníků“ z Walesu moc neví. Ona také nebyla moc příležitost se něco dozvědět. Los Campesinos totiž za sebou nemají vůbec dlouhou historii – fungují teprve něco okolo roku. Přesto je album Sticking Fingers Into Socketjejich již druhá nahrávka.

„Strkání prstů do kapes“ je opravdu zajímavá muzika. K indie má rozhodně blíže než k popu. Jako popovou bych ji nazval snad jen díky chytlavosti a pohodové lehkosti všech songů. Z většiny z nich vyzařuje jakási dětská radost, která snad místy přechází až do jemné infantility. Občas mi, díky různým zvukům, ženským vokálům nebo netradičním nástrojům, jenž Los Campesinos používají (vůbec bych se nedivil, kdyby tam někdo mlátil do trianglu), připadá, jako by celé kapele šéfovala například taková Dáda Patrasová. Dva dny ulítající na koxu. Ten kox je v tomto případě důležitý. Ona infantilita ale albu vůbec neškodí a naopak mu dodává nádech dětskosti, lehkosti a hravosti.

Nejde o žádné velké umění, i když je to muzika schopně zahraná. Sticking Fingers Into Poketsje čistě odlehčující záležitost, z níž úplně čiší skutečnost, že Los Campesinos je parta vysokoškoláků, kteří se tím prostě baví a s touto zábavou se chtějí podělit i s ostatními. Proto ty veselé poskakující songy, lehce oboosterované kytarové rífky, zvonkohry a smysl dávající, i když docela přiblblé, texty o parties, tancování a pohodě života.

Věřím tomu, že písně jako You! Me! Dancing! nebo We Throw Parties, You Throw Knivesdokáží na koncertu rozběsnit opravdu veselou náladu, jelikož jen u poslechu obyčejného alba doma v obýváku, se vám zaručeně bude chtít hopsat.

Jen škoda, že je album tak krátké – je také kvalifikované jako EP. Možná kdyby Los Campesinos s prvním čtyř trackovým EPčkem Hold On Now, Youngster(na kterém se objevil singl nového alba You! Me! Dancing!) počkali nějaký ten měsíc, mohli mít dnes skvělé a plnohodnotné album. Ale všichni známe mládí. Je netrpělivé.

Hodnocení: 7/10

Celkový čas: 16:06, 6 skladeb

Web:
www.loscampesinos.com
www.myspace.com/loscampesinos

Líbí se vám článek?
Sdílejte ho prosím

 

Tyto internetové stránky používají soubory cookie. Více informací zde.

 

Copyright 2000-2014 MEDIA MARKETING SERVICES a.s., Koperníkova 6/794, Praha 2, PSČ 120 00
www.abradio.cz