Standardní bušení v uších - The White Stripes – Icky Thump

  • Standardní bušení v uších - The White Stripes – Icky Thump Fotogalerie (9)
    • 18.07.2007
    • Tisk

    Je docela fajn, když se najdou dva lidé, kteří spolu v této době dokáží vydržet více než pár měsíců. Lidé, kteří mají stejný vkus a názor na muziku, jsou ještě o něco neobvyklejší záležitost. Ale to, že páreček Jacka Meg White se spolu pustili ještě do tvorby muziky, je tedy zatracená rarita. A že si v tom ti dva rozumí. Zkrátka někdo má štěstí. To jejich již vydrželo na pět solidních a uznávaných alb a nyní tu máme ještě další placku navrch.

    Sdílejte článek:

Co by jste tak očekávali od nového Whiteovského alba? Tak rozhodně tu budou bicí. Meg do toho řeže zkrátka jako vždy. Tedy výborně. A pak také kytara. To je samozřejmá pecka, která nikdy nechybí a ani nebude. Jackovy ruce ji zpracovávají někdy jemně, někdy přitvrzují, ale hlavně nechybí onen indie garážový zvouček. Vyhrávky střídají sóla jako na běžícím pásu a někdy vše stoupá do slušných výšek. Nedivil bych se, kdyby u pár pasáží na koncertu této dvojice bouchaly hlavy. Pak tu jako vždy máme klasické perkuse nebo trochu piána a nepostradatelný Jackův hlas, krásně rozumějící si s bezvadnou kytarovou nakřáplostí. To by asi tak všichni od White Stripes očekávali. A to je také vše co dostanou. No dobře, úplně vše ne. Něco se tu ještě najde.

Tak například song 300 M.P.H. Torrential Blues je samozřejmě hudba, jež Stripes dělají (ještě aby také ne) a trochu mi připomíná nabušeně stupňující se nářez z desky Elephant– I Just Don`t Know What to Do with Myself. I když ten jsem si možná oblíbil jen díky klipu, přesněji díky tančící Kate Moss v něm. Ale zpět k 300 M.P.H… Píseň má opět perfektní pomalý začátek vlastnící fajnový potenciál na tvrdou a energickou píseň. Ony kousky klidu před bouří znázorňuje akustická kytara, která není u Stripes až tak obvyklá. Možná jen díky ní a také partě skvěle kontrastujících zběsilých sól mě píseň oslovila více než ostatní.

Pár dalších perliček by se ještě našlo. White Stripes mají vždy skvělé starty songů, ale pak se to bohužel nějakým způsobem ohraje nebo vám to začne splývat. Tak například Conquestje ze začátku naprosto hustý nářez a přímo z něj záměrně vyzařuje jakýsi španělský nádech, ale po chvilce se stane trochu nudným. You Don`t Know What Love Isje naprosto typická White Stripovská balada v jejich akčním stylu a Prickly Thor, But Sweetly Wornje melodická irská pecka. Dudy jsou zkratka magický nástroj. Velmi příjemné.

Nemá ale cenu, provádět tu výčet všech jednotlivých songů. Je to jednak nezábavné a jednak dost subjektivní. White Stripes na Icky Thump předvádějí to co se od nich čeká a jen tak decentně i něco více. Jejich hudba je každopádně zajímavá a na sto procent osobitá a originální. Některé písně o pár centimetrů vynikají nad ostatními, ale na druhou stranu ty ostatní zase nejsou až tak úžasně. The White Stripes jsou prostě svoji a toho, kdo je zná a má rád, Icky Thump potěší a nezklame. A ten kdo nezná…ten je nejprve musí zkrátka vyzkoušet. Pro pár lidí by to mohl být slušný úlovek na hák do hudební vitrínky.

Hodnocení: 7/10

Celkový čas: 48:16, 13 skladeb

Web:
oficiální stránky -www.whitestri­pes.net

myspace – www.myspace.com/thewhitestripes

Líbí se vám článek?
Sdílejte ho prosím

 

Tyto internetové stránky používají soubory cookie. Více informací zde.

 

Copyright 2000-2014 MEDIA MARKETING SERVICES a.s., Koperníkova 6/794, Praha 2, PSČ 120 00
www.abradio.cz