Páteční lehce zabijáckej freestyle - Soft Kill - An Open Door

  • Páteční lehce zabijáckej freestyle - Soft Kill - An Open Door Fotogalerie (10)
    • 25.03.2011
    • Tisk

    Jsem v šíleným nestíhacím zacykleným šneku a ne a ne se vymotat ven. Takže si podruhý…

    Sdílejte článek:

Jsem v šíleným nestíhacím zacykleným šneku a ne a ne se vymotat ven. Takže si podruhý vybírám záchrannej bonus a vyhrazuju právo na dvouřádkovou recenzi. No dobrá, tak třířádkovou. Naštěstí je frýstajlovej pátek, a potom – dobrý desky prostě moc keců nepotřebujou. A protože k týhle byste se asi jen tak nedostali, tak se vlk nažere, koza zůstane celá, a aspoň mi nebude nikdo nadávat, hehe.

Soft Kill – An Open Door

Vydáno: 15.3.2011

Skladby: From This Point On, Death in the Family, Borders Comfort, Feral Moans, Sea of Doubt, Be Alone, An Open Door, Within this Mess, Surrender

Vydavatel: Fast Weapons

Kdo zaznamenal hodně ponurou kapelu Blessure Grave ze San Diega a propadnul se do temnotemnýho močálu jejich gotickýho post punku v duchu toho nejčistšího depkaření à la This Mortal Coil, Siouxsie and The Banshees, Ministry, Tones On Tail, Icons Of Filth a podobně zvrhlejch ikon všech podmalovanejch podřezávačů, ten už možná zaregistroval, že všechno je jinak. Jakmile jim vyšperkoval kredit industriálně death-dubstepovým remixem samotnej čudlíkovej Satan Deathface, tak rohatá hlava kapely Tobi ‚call it a day‘.

Nejdřív jsem byl naštvanej, ale Tobi si střihnul jedno stěhování, vyměnil holku, beznadějně se zamiloval, nechal si její jméno (mimochodem hezký – Shiloe) vykérovat rovnou na krk, oženil se s ní – a tady není ty začarovaný pohádky šťastnej konec, ale naopak slibnej začátek. No řekněte, je něco roztomilejšího, než když se dvě gotický děti zamilujou a prezentujou svý city skrz tóny, ze kterejch pomalu a umírněně odkapává krev? Páreček samozřejmě založil hned dvě kapely, a jeden z těch projektů je právě Soft Kill. Vydali desku An Open Door a sami ji charakterizujou jako otevřenej dialog lásky ve formě songů. Najs, vole. Až sem to zřejmě zní jako úplná pitomost a naivně postpubertální, navíc veřejná deklarace hodně ujetýho relationshipu. Jenže to by ta deska nesměla bejt tak kurevsky dobrá! Úplně jsem si na tom ulít a nic mě nemůže zastavit, abych se vám ji taky nepokusil vnutit.

Devět docela monotematickejch, klaustrofobicky sevřenejch songů s poměrně předvídatelnou strukturou, to je skořápka. Uvnitř to ale pulzuje jako o život minimalistickou hypnotičností a smířlivým zpěvem. Chladný, ale zároveň naléhavý, a přitom jednoduše strukturovaný a nezvykle zpěvný. Je to jako fleshback, stroj času, něco, co vás pošle emocionálně zpátky do doby, kdy jste pro sebe objevovali hudební poklady, ze kterejch vás ještě dneska pořád mrazí. Soft Kill mi asi nejvíc připomínaj to, co mám rád na The Cure. A možná taky trochu strojovost a pekelnej, mystikou načichlej sound ranejch Killing Joke v subtilnější a jakože hitovější formě.

Desku koupíte za pár drobnejch přes Juno, nebo ji někde stáhněte, Tobi a Shiloe se určitě zlobit nebudou. Jo, a mrkněte se na klip z lesa k From This Point On. A přivolávejte jaro! Pak prej, že to budou tři řádky, pche!

Líbí se vám článek?
Sdílejte ho prosím

 

Tyto internetové stránky používají soubory cookie. Více informací zde.

 

Copyright 2000-2014 MEDIA MARKETING SERVICES a.s., Koperníkova 6/794, Praha 2, PSČ 120 00
www.abradio.cz