Spaceship s nápisem Back to the Future, vole

  • Spaceship s nápisem Back to the Future, vole Fotogalerie (4)
    • 23.03.2011
    • Tisk

    Jo, byl jsem chvíli pryč. Neptejte se mě kde. Třeba… brousit si pero.

    Sdílejte článek:

Jo, byl jsem chvíli pryč. Neptejte se mě kde. Třeba… brousit si pero. Napouštět ho jedem. Zpytovat svoje neomalený svědomí. Relaxovat. Škrtnout! Všechno blbost, ale měl jsem hodně jiný práce, takže na iritování nevinnejch už mi nezbyl v diáři čas. Jenom to; motivace je v pořádku a sil mám myslím taky furt dost, stejně jako cynickýho pancíře, kterej chrání před výpadama naivních dotčenejch, co i přes několikero úplně signifikantních rezolucí nepochopili, že tohle je hlavně sranda.

The Strokes – Angles

Vydáno: 21.3.2011

Skladby: Machu Picchu, Under Cover Of Darkness, Two Kinds Of Happiness, You're So Right, Taken For A Fool, Games, Call Me Back, Gratisfaction, Metabolism, Life Is Simple In The Moonlight

Vydavatel: Sony Music

Nicméně, vyšlo pár desek, který jsou tak kontroverzní, že ábíčkáři poťouchle čekaj, jak se s nima vypořádám, protože zase větřej fejkbůkovej masakr. Podšoupli mi nový The Strokes, jelikož na první poslech musí bejt každýmu jasný, že tohle je matroš na pořádnej Molotow.

Je fakt, že když jsem to poslouchal poprvé, vzpomněl jsem si na svýho kámoše Kučeru, kterej postoval něco ve smyslu, že blázen, kterej to doposlouchá do konce, by měl dostat nějakej extra bonus, nebo rovnou skipnout vstupní prohlídku do blázince a nastoupit terapii skotskejma střikama, bez diagnózy a jinejch procesních píčovin. Jenže ouha. Jsme asi zvířátka se sklonem k lacinýmu sentimentu, a ještě z něj občas dokážeme vycucat intelektuální maximum. Když svět pohltila strokesmanie a jejich prvotina Is This It byla něco jako novej chemickej vzorec pro rokenrol, jak sakra snadný bylo je adorovat?!? Možná ne pro všechny, ale rubbish newyorskej fenomén nenechal asi nikoho stát jen tak opodál bez názoru. Teda myslím někoho, kdo má aspoň trochu povědomí o tom, co se na týhle trati ‚časová osa versus hudba‘ děje. Jenže to už je setsakramentsky daleko. Jak vypočítává NME, mezitím vzniknul dubsteb a new rave zhynul na úbytě, kapitalistickej volnej market téměř zkolaboval, James Brown a Majkl Jackson už to maj za sebou, Amerika má černýho prezidenta, z Číny se stala druhá světová supervelmoc, z Lady GaGa třetí, válka v Iráku skončila, Kanye West byl nejdřív cool, pak uncool a pak zase cool, z Myspace se stala totální digitální troska, Oasis to zabalili, následovaný The White Stripes, arabskej svět explodoval v nezadržitelnou revoluci a rokenrol byl oficiálně prohlášenej za mrtvej. A přes to všechno The Strokes vydali svou čtvrtou desku.

To je samo o sobě impresivní manifesto. Jestli měli tihle hejsci kdysi tolik testosteronu, že jejich turné se v zákulisí trochu posměšně a trochu závistivě říkalo fuckfest, tak na Angles nebyli schopný se ani sejít ve studiu na obvyklý band live sessions. Nahrávali bez Juliana, a pěkně je to sralo. Možná proto, a díky faktu, že tentokrát byl proces skládání otevřenej, každej moh penetrovat nápady ostatních a vsouvat do nich svoje vlastní, je výsledek tak rozstřelenej.

Říkal jsem si, co to je za móres, udělat v roce 2011 desku, která bude znít jako mírně pitoreskní a směšnej paskvil, jako by se někdo v roce 89 snažil o futuristickou vizi zvuku budoucnosti, ale se vším bordeloidním klišé hlubokejch osmdesátek. Komický. Jenže ty jejich opusy maj v sobě tolik melancholie, zvláštních textovejch klimatickejch změn a reminiscencí těch úplně nejhlouběji ukotvenejch nočních můr a zasekanejch sentimentálních postkoitálních opic, že to prostě nějak záhadně funguje, i když se zdravej rozum a úsudek vzpírá.

Moje první reakce při poslechu Angles byla jenom němé poklepání na hlavu v oblasti spánku a nahoru vyrolovaný oči, ale ta poslední zaznamenaná reakce právě teď a právě tady je: Dejte jim šanci. The Strokes zkrátka byli, jsou a budou dobrá kapela. Jestli chcete rozbor Angles song by song, doporučuju vygooglovat cokoliv od NME až po Valensiho i Casablancase komenty. Je to záživnější a sofistikovanejší než moje nadutý žvásty, hehe.

Líbí se vám článek?
Sdílejte ho prosím

 

Tyto internetové stránky používají soubory cookie. Více informací zde.

 

Copyright 2000-2014 MEDIA MARKETING SERVICES a.s., Koperníkova 6/794, Praha 2, PSČ 120 00
www.abradio.cz