British Sea Power: Aj dont lajk gůfy rák bénds

  • British Sea Power: Aj dont lajk gůfy rák bénds Fotogalerie (3)
    • 26.01.2011
    • Tisk

    Už nepište do komentů na fejkbůčku, co mám recenzovat, protože ábíčkáři se toho potom chytaj.

    Sdílejte článek:

Už nepište do komentů na fejkbůčku, co mám recenzovat, protože ábíčkáři se toho potom chytaj. Ale na druhou stranu je tohle cesta, jak mě donutit napsat relativně normální, poměrně krátkou, fádní a s jedním okem spícím čtivou recenzi, která prosviští a nevzbudí žádný vášně a emoce, což je asi to, kvůli čemu pár lidí tak rádo otravuje.

British Sea Power – Valhalla Dancehall

Vydáno: 10.1.2011

Skladby: Who's In Control, We Are Sound, Georgie Ray, Stunde Null, Mongk II, Luna, Baby, Living Is So Easy, Observe The Skies, Cleaning Out The Rooms, Thin Black Sail, Once More Now, Heavy Water

Vydavatelství: Rough Trade

BSP mě nikdy nezajímali. Možná proto, že maj tak dementní název, kterej se – napsanej zkratkou – dá klidně číst jako brigáda socialistický práce, což může klidně bejt geniálně trapnej krycí název geniálně otravný, totálně na číču český kapely Baláž-Střihavka-Pavlíček. Když tak na to koukám, tak přeházený je to ještě lepší, takhle bych se fakt jmenovat nechtěl. Pavlíček Baláž Střihavka. Je to jako postava z nějakýho Hřebejkova nenatočenýho filmu, kterej by zřejmě byl tak dojemně trapnej, jako je trapný tohle. No nic.

I bez zkratky musela British Sea Power taky vymyslet nějaká lama s lopaťáckým smyslem pro humor, kterýmu se zasměje zase jenom lama. BSP jsem nikdy neposlouchal, ani ty „naše“ (brrr!), ani tyhle, a to už maj čtvrtou desku. Název Valhalla Dancehall a front cover budí další nedůvěru. Na první poslech se to tváří jako něco, co má minimálně gigantický ambice produkovat arénovej indie rock, ale velká upocená snaha ještě nutně neznamená, že se z ní roděj zapamatovatelný hity. Protože neroděj. Je to tak trochu jako Manic Street Preachers minus hit. Nebo R.E.M. minus hit. Místama možná dokonce probleskává i záchvěv ranejch U2, pochopitelně minus byť jenom náznak hitu. Pixies? Možná taky trochu. Minus cokoliv ze Surfer Rosa, třeba. Těch náznaků „něčeho“ je tady na poměrně malý ploše setsakramentsky hodně, takže zbytek nedoposlouchaný desky stejně přemejšlím spíš nad tím, co všechno mi to připomíná, než abych se snažil rozklíčovat, o co tady jakože jde. Prostě v tomhle místě bych se z toho rád vyvlíknul, a použiju k tomu jako parafrázi (a řečnickou otázku zároveň) titul jejich předchozí desky. Do You Like Rock Music? Moje odpověď je jednoduchá a stejně fádní jako jejich „čtyřka“: Jo, pořád ještě docela mám, ale rozhodně ne tak, jak si ji představujou British Sea Power.

V pátek frýštajl, jo?

Líbí se vám článek?
Sdílejte ho prosím

 

Tyto internetové stránky používají soubory cookie. Více informací zde.

 

Copyright 2000-2014 MEDIA MARKETING SERVICES a.s., Koperníkova 6/794, Praha 2, PSČ 120 00
www.abradio.cz