Underworld - Barking: Pták, kterej štěká, nekouše

  • Underworld	- Barking: Pták, kterej štěká, nekouše Fotogalerie (3)
    • 15.10.2010
    • Tisk

    A je to tady. Myslel jsem, že se vysmeknu, ale dohnalo mě to jako složenky…

    Sdílejte článek:

A je to tady. Myslel jsem, že se vysmeknu, ale dohnalo mě to jako složenky. Na mou obhajobu budiž řečeno toto: Underworld jsou jedna ze dvou kapel, kterejm vděčím za to, že jsem začal sledovat i něco jinýho než uječený pankáče a vostrý kytary. Začal jsem chodit na taneční parties, ale nezačal jsem brát extošku, protože jejich epická šleha „Dubnobasswit­hmyheadman“ byla takovej trip za hranice čehokoliv, že zobání od pražskejch dealerů by proti tomu bylo jako hodný lentilky, tudíž vyhozený prachy.

Underworld – Barking

Vydáno: 30.9.2010

Skladby: Bird 1, Always Loved A Film, Scribble, Hamburg Hotel, Grace, Between Stars, Diamond Jigsaw, Moon In Water, Louisiana.

Vydavatel: Panther/Import

Všichni milovali Underworld. Nebylo moc těch, kterejm se neodporoučela identita i mozek na MDMA někam do obrazů z What Dreams May Come, ale ti, co zůstali sober a měli trochu ‚tomatovskej‘ smysl pro estetiku, se rochnili v tý černobílý low-artový grafice a hypnotický syrovosti, která z jejich dlouhatánskejch tracků odkapávala jako lepkavá a ještě teplá krev z čerstvě poraženýho hovězího.

Všichni jsme milovali Underworld pro jejich sofistikovaný jízdy do středu nekonečnýho vesmíru na rachejtlích z půlnočního ohňostroje. A všichni jsme milovali Chemical Borthers pro jejich neomalenou mánii prohánět všechny loopy přes kytarový krabičky, takže nám hlava rezonovala jako při dlouhým vrtacím sezení u školního zubaře, co nejspíš taky musel brát nějaký drogy, protože se většinou netrefil a trvalo mu to kurevskou věčnost. Tolik můj fleshback. Sakra, musím jít vyhrabat tu rozlámanou krabičku od singlu Born Slippy s rozrastrovanou fotkou sekačky na trávu a prostřelit si tím znovu hlavu jako kdysi. Jak patetický!

A teď ta smutnější část. Zatímco Chemicals letos přiskotačili s docela obstojnou deskou Further, o Barking se to žel fakt říct nedá ani omylem. První Bird 1 ještě ujde, protože restauruje klasický Underworld postupy (jo, éra s Emersonem byla stejně nejvíc), ale co do háje znamená „there is one bird in my house“? Mám to chápat tak, že Karl je teplej a zrovna single? Always Loved a Film taky jakžtakž v poho, spíš než jako Underworld sice zní jako elevátorová soft verze New Order, ale jako oukej, jenže už další bezzubej track Scribble je kolosální nuda a vopruz.

V době, kdy se vrací oldskůlovej drum n' bass a všichni frčej v dubstepu, je tohle přinejmenším hodně blbý téma na sebevraždu. Následující Hamburg Hotel je už výtahovka jako vyšitá, akorát mám pocit, že kousnout se se mnou kabina jenom na blbejch 5:21, možná by mě touhle věcí mohli i mučit. Grace je jako Depeche Mode bez Gorea a s Gahanem po těžký operaci hlasivek s trvalejma následkama. Smutný, ale ne jenom náladou. Between Stars to samý v bledě modrým. Hodný, až se chce plakat, a rafinovaný podvrstvy šedejch tónů a melancholie si člověk musí přimejšlet a vsugerovávat, protože jsou tak zkratkovitý a zasunutý pod milionkrát omletejma zvukama a postupama, že skoro nejsou vidět, natož cítit.

Jedinej vtipnej moment přijde kolem čtvrtý minuty, když najednou vyleze něco, co až moc nápadně připomíná hlavní motiv masivního hitu One od Swedish House Mafia, kterej musí znát nejen každej tuckař, ale snad i ten póvl, co si dává k snídani, obědu i k večeři Evropu 2. Tímhle momentem se asi kruh uzavírá a na náhrobku z archaickejch synťáků přistává věnec s funerálně blyštivou stuhou a smířlivě smutným nápisem ‚Ovlivnili jste mnohé, tady cesta končí. Už není kam dál jít, krom nebe, budiž Vám tedy peklo lehké, nezapomenutelní Underworld‘.

Líbí se vám článek?
Sdílejte ho prosím

 

Tyto internetové stránky používají soubory cookie. Více informací zde.

 

Copyright 2000-2014 MEDIA MARKETING SERVICES a.s., Koperníkova 6/794, Praha 2, PSČ 120 00
www.abradio.cz