Páteční freestyle Kaye Buriánka - tentokrát z Hell A

  • Páteční freestyle Kaye Buriánka - tentokrát z Hell A Fotogalerie (34)
    • 08.10.2010
    • Tisk

    Slyším bubny smrti, slyším bubny smrti, slyším bubny smrti! Peklo, pavilon A, pomalu vydává…

    Sdílejte článek:

Slyším bubny smrti, slyším bubny smrti, slyším bubny smrti! Peklo, pavilon A, pomalu vydává svý tajemství, a tohle je jeho páteční freestylovej podmaz. Asi nám už trochu m***.

Drums of Death – Generation Hexed

Vydáno: 20.9.2010

Skladby: Karaoke, Science & Reason, Won't Be Long, Lonely Days, Creak, Everything All at Once, All These Plans, Modern Age, London Teeth, Voodoo Lovers (feat. Gonzales),

Vydavatelství: Grecoroman Records

Rozmlžená cesta z wifiknajpy sychravou nocí, která je zalitá mléčnou glazurou, jako by ji někdo konzervoval salkem (sakra, bylo to fakt salko?), duchařský historky a škádlení zombie voodoo bosou nohou. Živýho nepotkáš, a když, tak je na mrak. Mrtvý ležej ve svým podzemním hotelu ve svahu kousek nad námi. Filmová nabídka? Dá se ‚overdose‘ péčkem? Někdo mi tvrdil , že jo, a dokonce mi popisoval, jak ta sladká smrt vypadá. Dobře, co dál? Spiritismus a okultismus na sto a jeden způsob. Jo, slyším bubny smrti.

Drums of Death si říká ten chlápek, co vypadá jako pátej z Kiss. Přepálenej mejkap a úchvatný logo. Už za tohle ho mám rád. Pak za pár remixů, který nejsou vůbec blbý (Franz Ferdinand, Hot Chip, Tricky). Taky je podepsanej pod titulním trackem poslední desky tý zvrhlý hermafroditky Peaches I Feel Cream (a už tady máme tu hustou konzistenci znovu, všímáte si?).

Oukej, Colin Bailey a.k.a. Drums of Death developoval desku, která není nic převratnýho, ale má několik styčnejch bodů, který když jeden obtáhne (kuš, nemusí mít úplně všechno sexuální podtext, že ne?) tenkým laserovým paprskem, vyskočí mu kontext, koncept, a možná i pentagram nebo hexagram. Nečekejte ale žádnej witchhouse. Spíš průhled skrz počmáraný oči na jeho vlastní pokroucenej svět pop music.

Ten termín je samozřejmě zavádějící, protože Colin není žádnej Calvin Harris. Možná trochu James Murphy a jeho LCD Soundsystem minus funk a cingrlátka. Víc tribální, punkem upravený electro. Modern Age je ve slokách jako hodně naježenej Fad Gadget (to je zatraceně retro příměr, až jsem se sám vyděsil, ale něco na těch vykopávkách bude, když si už druhej den ujíždíme na Metal Box od P.I.L.) a v refrénu ze řetězu utrženej Kenna. Lonely Days poháněný piánem, za to by možná i ten Harris ďáblovi popu zaplatil nějakou tu libru, byť je to vlastně exhumovaný techno s jedním špekatým hookem. Špinavý, temný, a přitom chytlavý, co víc si přát? Voodoo Lovers je neoromantickej opus krapet ze sekáče, ale funguje. Science & Reason zase trochu evokuje Becka z období Mellow Gold se synťákovým tanečním groovem, co to pěkně kope do zadku. Odštěkaný intra, odvřeštěný slogany, dance punk, za kterej by se Murphy fakt stydět nemusel. Přesně, od Fugazi až k Dopplereffekt. Generation Hexed je jako most přes řeku Synth, spojující bájný město Roland s troskama osady 8-bit. Love songs and rave horns. Got it? Slyšíte? Tam v dálce. Bubny smrti.

Líbí se vám článek?
Sdílejte ho prosím

 

Tyto internetové stránky používají soubory cookie. Více informací zde.

 

Copyright 2000-2014 MEDIA MARKETING SERVICES a.s., Koperníkova 6/794, Praha 2, PSČ 120 00
www.abradio.cz