Recenze Kay Buriánka: Eminem - Recovery

Recenze jsou na dvě věci. Na nic a na nic.

Estráda s hlavní hvězdou Slim Shadym se už zase blejská jako za starejch časů a vrchní plivač ohně je zatraceně v laufu.

Co s tebou, kluku ušatá, když ses dal do omlouvání za svý předešlý slabý desky? No nic, měls pravdu. Teď je to kurevsky lepší.

O co jde? No přece o prachy a o pozici nejsilnějšího rappera pod sluncem. A nejenom rappera, že jo. 

Víte, co je frajeřina? Říct o multimilionově prodávaný předchozí desce Relapse, že ‚that‘s shit is in my trash' (Cinderella Man).

Erekci neporučíte, přetlaku jo, dá se kontrolovat, načasovat, vypustit. Recovery je slušně fungující ventil.

Rhymes a flow – jestli je Eminem v něčem kingem kingů s velkým K, je to tohle, vítej zpátky, parchante!

You're Never Over jako outro věnovaný Proofovi (R.I.P.) je sice trochu nasraně patetickej opus, ale po všech těch ‚spit outech‘ à la „mocně jsem se odpíchnul ode dna a mířím vrstvama poctivě nashromážděnejch sraček z Dantova pekla zpátky na hladinu“ je to docela logickej závěr sebezpytování a rekapitulací.

Recovery rozhodně naplňuje ideu trochu debilně popisně volenýho názvu desky, přesto se nedá zbavit dojmu, že na The Slim Shady LP a The Marshall Mathers LP prostě nedosáhne, i když se brunátnej Eminem vzteká a vyvádí, až mu na krku naskakujou ropovody. Recenze jsou někdy na dvě věci, že jo. Radši si Recovery stáhněte a dejte jí aspoň jeden shot. 

Eminem – Not Afraid