Recenze Kay Buriánka nové desky The Chemical Brothers

  • Recenze Kay Buriánka nové desky The Chemical Brothers Fotogalerie (1)
    • 02.07.2010
    • Tisk

    KÁMEN, NŮŽKY, PAPÍR, RAVE, ACID, PLÁŽ…

    Sdílejte článek:

Dobrý ráno, Pátku! Slyšel jsem dobře? Venku se rvou psi, nebo mám jen halucinace? Když je člověk na pustým ostrově, musí se holt nějak zabavit. 

The Chemical Brothers – Further

Vydáno: 7.6.2010

Skladby: Snow, Escape Velocity, Another World, Dissolve, Horse Power, Swoon, K+D+B, Wonders Of The Deep

Vydavatel: EMI

Právě poslouchám novou, do háje už sedmou desku Chemickejch Bros Further. Já vím, že moje věčný drogový reference už začínaj bejt trochu „odd“, ale tady se to prostě zase nabízí. Vždycky mě zajímalo, jestli Tom s Edem víc hulej, nebo baštěj acid, protože jejich totálně signifikantní a nenapodobitelný textury a smysl pro budování nálady až k frenetický explozi odkazujou k hipícký uvolněnosti úplně stejnou měrou jako k acidový lobotomii. Co si budeme povídat, Chemicals jsou prostě monstrum.

Měl jsem strach, že s další deskou budou dál do mrtva vykosťovat sami sebe, beznadějně zamotaný do cyberpavoučí sítě nekonečnejch kabelů, který vedou skrz naskrz jejich chemickou kanceláří. Further je navíc první deskou, na který nejsou žádný vokální kolaborace. A co si budeme povídat (Pt. 2), ty nejvíc zapamatovatelný momenty z jejich předchozích desek jsou právě ty, ve kterejch figurujou zpívající hosti, jako třeba Life Is Sweet s Timem Burgessem z The Charlatans nebo magnificentní opus The Test s Richardem Ashcroftem. Přestože tady je zpěvu fakt pomálu a většinu obstaral Tom Rowlands sám, asi to skoro vůbec nevadí.

Úvodní glitch Snow pomalu zahřívá obvody a propne se šeptanou frází „Your love keeps lifting me higher“ do skoro dvanáctiminutový extáze. Escape Velocity je parádním nablejskaným maršem, armádní přehlídkou zbraní, který za ty roky Chemicals nasyslili a uměj setsakramensky používat. Obzvlášť prvních pár minut a typickej acid houseovej build-up orgasmicky vrcholící jedním z nejvíc propulzních beatů celý desky – tyhle dva momenty jsou typickým trademarkem starejch pardálů. Jasně, je to trochu staromilský a sentimentální, ruce nad hlavou a jedem, ale jim to nějak záhadně furt funguje. Je to jako surfařskej ráj – vlny, co skoro olizujou rozžhavený slunce, rozbíjej se jedna o druhou, aby znovu pozvolna nabraly cyklickou energii a vyrostly do napěněný rozzlobený stěny. Prásk! A další. A další…
Zatímco nadpoloviční většina tracků osciluje někde mezi zašantročenejma věcma, co to nestihly na soundtrack k Pláži (znáte ten super film s Leonardem DiCapriem, ne?), a kyselou vzpomínkou na první rave parties, zbytek je slušně nabroušenej. Za takovou Horse Power by se nemuseli stydět ani Boys Noize.

Further je prostě dobrá, náladotvorná deska, která bude zřejmě i naživo fungovat jako redbull, co vám dává křídla. Viď, Pátku? Ježíšikriste, cos to zase slupnul, lítáš tady jako tasmánskej čert. Že ti ten iPod seberu? A klíč od lékárničky taky!

Líbí se vám článek?
Sdílejte ho prosím

 

Tyto internetové stránky používají soubory cookie. Více informací zde.

 

Copyright 2000-2014 MEDIA MARKETING SERVICES a.s., Koperníkova 6/794, Praha 2, PSČ 120 00
www.abradio.cz