Páteční recenzový freestyle v režii Kay Buriánka ze Sunshine

  • Páteční recenzový freestyle v režii Kay Buriánka ze Sunshine Fotogalerie (37)
    • 04.06.2010
    • Tisk

    Jo, viva la pátek! V pátek některý korporační sluts můžou chodit do kanclu v džínách…

    Sdílejte článek:

Jo, viva la pátek! V pátek některý korporační sluts můžou chodit do kanclu v džínách a povětšinou s děsně nevkusnou, jakože veselou kravatou, no a já si tady v pátek můžu dělat, co chci. Jupííí!

Minule jsem to úplně neproměnil, protože mi zkřížili cestu Sleigh Bells, ale dneska si to užiju. Jo! Freestyle znamená, že můžu kašlat na formu, a tak to možná bude trochu chaotický, ale zase živě reflektující přesně to, co teď rotuje mým iPodem, případně stojí alespoň za zmínku. Takže začněme deskama.

Rolo Tomassi – Cosmology. Metal? Fakt? Tak metal! I když vlastně tyhle kategorie už by měly bejt dávno zpopelněnej artefakt recenzentský ignorance. Rolo Tomassi nejsou žádný vyjukaný nováčci a jejich chaotická screamo matematika je fascinující i lehce iritující zároveň. Poslední deska Cosmology je bezesporu hustou punkcí mozkomíšního moku. Vtipná historka se váže k tomu, že pomalu jamajskej emigrant, boss labelu Mad Decent a chlápek ,jsem všude, protože se mnou teď chtěj' všichni dělat' Diplo se někde nechal slyšet, že ho Rolo Tomassi bavěj', oni se to domákli a poslali mu liebesbrief, jestli by jim nechtěl udělat remix. A on, že prej ne, že s nima chce natočit rovnou celou desku. Amen. Nebudu vás napínat, ale zároveň vám nedám víc indicií, než je třeba. Takže – Rolo Tomassi jsou zmutovanej levoboček The Locust, jako správný technicky orientovaný punkový teroristi proklamujou kontrolovanej chaos, jsou počertech brilantní muzikanti, zpívá a vřeští malá blonďatá buchta jménem Eva a ta deska je perverzně famózní. Je libo víc metalu? Dobře, dobře.

Rolo Tomassi – I Love Turbulence

Trash Talk – Eyes & Nines. Tohle je trochu víc na dřeň (stačí na jejich webu zkouknout video k Explode a bude vám to jasný), ale zároveň to má svou poetiku modřin, zlomenejch nosů a krvavejch šrámů. Tohle je punk model 2010. Skejty, pentagramy, mosh pity, natržený nosní dírky, Black Flag, hluk a sranda. Všechny tuzemský přepínače a jejich nohsledy vyzývám – mrkněte na to! Póza je fajn, ale když už, tak aspoň trochu nadhledu, pánové.
Trash Talk – Light In the Dark Fest 08

Je libo návod, jak zničit anděly? Na to nám odpoví pan Trent Reznor. How To Destroy Angels je jeho novou reinkarnací poté, co sestřelil NIN, přes eBay teatrálně rozprodal veškerej gear a do písmene naplnil rčení, že kam čert nemůže, tam nastrčí ženskou. Klip ke The Space in Between je nehorázný klišé, ale mám připravenou saténovou pásku přes oči, takže v poho. Šestiskladbový EP volně ke stažení je šlechetnej bonus, ale furt to nemění nic na faktu, ze HTDA maj' sice identickou DNA jako NIN, ale darovat krev je nepustěj', protože jsou sami chudokrevný.
How To Destroy Angels – The Space In Between

Teď rubrika Track By Track:

M.I.A. je děsná děvka a svoje fans tyranizuje s notnou dávkou stoický sebestřednosti. Třetí uniknuvší (nebudu řešit, jestli omylem, nebo záměrně) kousek má lakonickej název Haters, je dostatečně pomalej, aby se vryl do paměti, a nese hodně antiamerický poselství, což není nic neočekávatelnýho. Krom toho je to po Born Free další hodně vychytanej track, co má bezchybnej groove, ale přitom jen připitoměle nežvatlá a má i obsah. Těším se na celou desku, fakt.

Klaxons – Flashover. Zdroj nejrůznějších fórků už pár měsíců zpátky. Předsudky jsou jako energy drink – fungujou na prazvláštní chemický bázi, ale fungujou. Klaxons se po všech svejch podivnejch peripetiích dali dohromady s Rossem Robinsonem, metalovým guru, co přinutil Jonathana z Korn ve studiu brečet a Sepulturu poslal do brazilskýho pralesa blbnout s bongama (album Roots). Ale zároveň má za páskem taky jednu z legendárních desek At The Drive-In (Relationship Of Command) nebo The Blood Brothers (.Burn, Piano Island, Burn). Sám si pamatuju, jak nám v garáži pouštěl tajný dema ze sessions s The Cure (a zapřísahal nás, ať to hlavně neříkáme Robertovi, jako bysme s ním snad chodili každej pátek na pivo), takže jeho záběr je hodně širokej, a zároveň je dost velkej blázen na to, aby se nechal ukecat od Klaxons, se kterejma si nikdo nevěděl rady a leckdo už nad nima zlomil neónovej lightstick. No dobře, naštěstí se tihle hrdinové nu rave (nebo co že to bylo) nezbláznili definitivně, což ale neznamená, že by byli zase úplně normální. Má to klasickej klaxoní ,hook' a Mulder se Scullyovou by z nich měli fakt radost. Myriády stříbrnejch talířů nad hlavou, ufoni už nás zvou na palubu, Mars útočí, haha. Nedivil bych se, kdyby se ti čtyři uprostřed nahrávání záhadně ztratili z Rossova baráku a po čtyřdenním tripu je vesmírný alieni vrátili zpátky s čipy pod kůží.

Tak to by asi na první freestyle stačilo, co říkáte?

Líbí se vám článek?
Sdílejte ho prosím

 

Tyto internetové stránky používají soubory cookie. Více informací zde.

 

Copyright 2000-2014 MEDIA MARKETING SERVICES a.s., Koperníkova 6/794, Praha 2, PSČ 120 00
www.abradio.cz