Skladby: Rocket, Believer, Alive, Dreaming, Head First, Hunt,
Shiny And Warm, I Wanna Life, Voicething
Vydavatel: EMI
Zombie reinkarnace normalizačního popu a obskurního diska v plný parádě.
Zaříznutý legíny a blyštivý „oversized“ saka, diskokoule a Kamarád do
deště. Bony a klid. Uf, leje ze mě jako z vola, kdo to ze mě dělá probůh
vola?!? Kapela drtí, klávesák se zuřivě svíjí na playback a z umělýho
kouře a lacinejch laserů pomalu vystupujou kontury backvokalistek a
backvokalistů. No to mě podrž! Mamma Mia! To je přece Agnetha! A Benny,
Bjorn i Anni-Frid. Jsou tu všichni! Celá
ABBA, a
vypadají tak čerstvoučce, přestože zjevně přihopsali z hodiny aerobiku.
Aspoň tak teda působěj. A koho to tu máme dál? Vzduch obtěžkanej
plejádou přeslazenejch parfémů najednou rozřízne fanfárovej zvuk kláves.
Jump! Jasně, to jsou přece
Van
Halen, božínku! Dave Lee Roth ve vzpěračskejch šponovkách a
s blonďatou trvalou až po zadek. Málem bych na ně zapomněl. Tuny Lybaru a
Pat Benatar.
Fleetwood Mac,
Olivia Newton
John,
Electric
Light Orchestra a
Xanadu, haha. A možná tak
ještě
B-52's říznutý
Pet Shop
Boys nebo
Erasure,
ale asi tak blbě a nešťastně jako pražskej herák dolepenej pervitinem nebo
pervitin omítkou.
Tohle se prostě moc nepovedlo. Ne „moc“ nepovedlo, tohle se vůbec
nepovedlo! Ve vydavatelské firmě Mute se museli dočista zbláznit, nebo mají
úchylku na to nejhloupější retro, jaký si člověk umí představit.
A nejsou sami, kdo by potřeboval svýho Chocholouška. Kdo vymyslel tyhle
bubny, utopený v masivním osmdesátkovým reverbovým dipu, a Moroderovy
synťáky, zasloužil by utancovat k smrti. U
La Roux je to
ještě snesitelný, protože to má šmrnc, u
Little Boots
taky, protože to zachrání trochu rozostřená a rádoby alternativní
produkce, ale tady je to úlet. Žel, smutnej úlet. Zpocenou rukou podepisuju
petici „Chceme zpátky starou Alison Goldfrapp“. Tu z doby
Black
Cheery, ale beru klidně i z období debutu
Felt
Mountain a nepohrdnu ani dvěma předposledníma deskama, jenom tohle
ne. Alison a její produkční parťák Will Gregory prošli časoprostorovou
smyčkou od electroclashe a synthpopu přes podivnej, glam-rockem šmrnclej
sound až po folktronicu a s
Head First odcestovali někam na
planetu
Flashdance, odkud už asi není návratu.
Tohle není elektrickej sen, ale něco jako Scary Movie 6.
Alison, proč jsi kejvla na ty Kroky, sakra?!?